Českobudějovická hvězdárna objevila přes 1000 planetek. Podívejte se na její nejlepší úlovky

Více než tisícovku planetek objevila českobudějovická hvězdárna, která si v úterý připomíná 80. výročí zahájení provozu. V Česku je starší pouze observatoř ve středočeském Ondřejově. V počtu objevených vesmírných těles patří českobudějovická hvězdárna mezi přední pracoviště v Evropě. 

Ředitelka českobudějovické hvězdárny Jana Tichá uvedla, že objevování planet a planetek se váže především až k moderní historii hvězdárny. „První objev jsme zaznamenali v roce 1977 a ten největší boom nastal v 90. letech minulého století,“ řekla Tichá. Dodala, že rozmach ve výzkumu vesmíru s sebou přinesl technologický pokrok. „Čím lepší jsme měli přístroje, tím více jsme mohli objevovat především menší planetky,“ popsala. Hvězdárně výrazně pomáhá elektronická kamera, která dokáže zobrazit víc než fotografie, dodala.

Přestože pracoviště, které má navíc pobočku v observatoři na vrcholu Kleti, objevilo k dnešnímu dni 1023 planet a planetek, není tato disciplína jeho specialitou. „Orientujeme se hlavně na sledování blízkozemních asteroidů a jejich následnou astrometrii, aby se z toho dala do budoucna spočítat jejich dráha a možné těsné přiblížení k zemi. Tím pádem jsou pro nás objevy jako vedlejší produkt,“ uvedla.

Přestože se o vesmíru hovoří jako o nekonečném prostoru, podle vědců má limity. To se týká i objevů. „Tělesa s průměrem nad deset kilometrů jsou z 99 procent všechna známá. Teď se objevují planety výrazně menší. Pokud se nacházejí blízko Země, lze zachytit i tělesa s průměrem pěti metrů,“ podotkla Tichá.

Výzkumu podle ní výrazně pomáhá pracoviště na Kleti asi 20 kilometrů od Českých Budějovic. Jedná se o nejvýše položenou observatoř v Česku ve výšce 1070 metrů nad mořem a má nejvíce jasných nocí, neboť se nachází nad inverzí. Na Kleti je například v provozu teleskop Klenot s metrovým průměrem zrcadla. Po Ondřejově je to druhý největší dalekohled v Česku a největší specializovaný dalekohled na planetky a komety v Evropě.

Z dějin hvězdárny

Českobudějovická hvězdárna byla slavnostně otevřena pro veřejnost jako druhá lidová hvězdárna v Čechách 14. listopadu 1937. Hvězdárnu vybudovala Jihočeská astronomická společnost založená v Českých Budějovicích v roce 1928. Členové tohoto spolku stavbu hradili z členských příspěvků, výnosů akcí pořádaných společností a darů.

Hvězdárna se stala v době svého vzniku jedinou veřejnou hvězdárnou postavenou za doby první republiky na „zelené louce“. Během druhé světové války byla hvězdárna obsazena německou armádou, po konci války astronomická společnost obnovila svou činnost, ale v polovině 50. let byla hvězdárna zestátněna. Do té doby fungovala na spolkovém a amatérském základě.

Od roku 1957, kdy už byla pod správou okresního národního výboru, se budovala jako pobočka hvězdárny horská pozorovatelna na Kleti a v roce 1971 byla v Českých Budějovicích otevřena nová přístavba s planetáriem. K zajímavostem hvězdárny také patří její zahrada, která byla původně osazována jako botanická.