Miloslav Druckmüller vytváří nejdokonalejší fotografie Slunce. A současně se obává jeho síly

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl profesor Miloslav Druckmüller – muž, jehož fotky miluje i NASA.

Zatmění Slunce
Zdroj: Miloslav Druckmüller

Miloslav Druckmüller se dokáže na Slunce podívat jako nikdo jiný na světě a svým pohledem pomáhá vědcům i laikům pochopit, co se v naší hvězdě děje. Tento profesor z Vysokého učení technického v Brně svými programy vytváří detailní fotky a videa Slunce a navíc je umí i obarvit tak, aby byly pro lidské oko srozumitelné.

Spolupracuje s Havajskou univerzitou, ke které se dostal díky krádeži svých fotek. A také s americkou NASA, která ho nejdřív považovala za hackera. Význam jeho práce je jasný, když říká: „Největší nebezpečí pro lidi jsou lidi. Z kosmických vlivů jednoznačně vede Slunce.“

Zatmění Slunce bývalo po celá tisíciletí jevem, který lidi děsil. Dnes za nebeskou podívanou, kterou zatmění Slunce nabízí, cestují zvědavci po celé planetě. Každý z nich, kdo si jej fotí, byl aspoň jednou překvapen, že snímky se hodně liší od toho, co vidí na vlastní oči. Totéž se stalo při zatmění v roce 1999 i Miloslavu Druckmüllerovi. Jako matematik ale hned začal vymýšlet, co s tím. A způsob, jak lze tento úkaz zachytit, zcela změnil.

„V podstatě se snaží, aby snímky, které získáme a potom je zpracuje, tak abychom na nich viděli to, co vidíme na vlastní oči. Já si troufám říct, že ty jeho snímky vlastní oči překonávají v detailech, které jsme schopni na snímcích rozlišit,“ popisuje Druckmüllerův úspěch Jana Hoderová z Ústavu matematiky VÚT Brno.

Pátrání po lepší fotografii

Výpravy za takovými snímky ho přivedly do nejrůznějších odlehlých koutů světa. Logisticky jsou velmi náročné – pečlivě vybrat ideální lokalitu, naplánovat převoz stovek kilogramů techniky a pak vše připravit na místě. To vše kvůli zhruba dvěma minutám, kdy vše musí fungovat na 100 procent.

Podívejte se na celý pořad Hyde Park Civilizace s profesorem Druckmüllerem:

Video Hyde Park Civilizace - Miloslav Druckmüller
video

Profesor Miloslav Druckmüller v pořadu Hyde Park Civilizace

Během nich tým profesora Druckmüllera nafotí třeba 60 snímků s různě dlouhými expozicemi. Díky krátkým expozičním časům získáváme informaci z těch míst, která jsou hodně jasná, a díky dlouhým expozičním časům naopak získáváme informace z míst, která jsou tmavá.

Prvotní fotografie ale vypadají jako hrubé fotky, takže musí přijít ke slovu stovky kalibračních snímků a hlavně programy profesora Druckmüllera – ty jim po náročných analýzách a zpracování pak dají mnohem lepší výsledek. Když je zdrojového materiálu ještě víc, na konci mohou být i úchvatné záběry.

Data pro takové záběry pocházejí například od sondy SDO americké NASA, která slunce na různých vlnových délkách snímá v rozlišení 16 milionů pixelů každých deset sekund. Záběry, které z nich „vymačkaly“ algoritmy profesora Druckmüllera, pak jsou aktuálně nejostřejšími, které mají vědci k dispozici.

Úspěšnost jeho práce dokládá například fakt, že už několik jeho skládaných obrazů NASA vybrala coby Astronomický snímek dne.