Vize dalšího dobývání vesmíru jsou velkorysé, realita pilotovaných letů je však mnohem skromnější

Poslední lidskou stopu na Měsíci zanechal v prosinci 1972 americký astronaut s československými předky Eugene Cernan. Během dalších 45 let se ovšem žádný astronaut nedostal dál než na nízkou oběžnou dráhu Země. Teď se ovšem na Měsíc chtějí dostat Rusové a do vesmíru vyhlíží i Čína. Až na Mars se pak chystá vizionář Elon Musk. Je ovšem otázkou, zda jde o ambiciozní plány, či spíše nesplnitelné sny.

Video Události
video

Události: Zvířata a lidé ve vesmíru, budoucnost pilotovaných letů

V krátkodobém horizontu pěti let budeme stále závislí na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, kde je schválena životnost do roku 2024, ale očekává se prodloužení do roku 2028, uvedl Milan Václavík z České kosmické kanceláře.

Pilotované cesty dál od naší planety jsou ovšem součástí řady plánů. Kolem Měsíce nebo v jeho blízkosti by ve 30. letech 21. století mohla obíhat nová mezinárodní stanice Deep Space Gateway. Myšlenku zvažuje americká NASA, evropská ESA i ruský Roskosmos.

Šéf pilotovaných kosmických letů Roskosmosu a bývalý kosmonaut Sergej Krikaljov říká, že chtějí Rusové přistát na jeho povrchu ne proto, aby tam zapíchli vlajku a zase odletěli, ale aby na Měsíci zůstali.  

Evropská kosmická agentura sní o vesničce na odvrácené straně Měsíce.
Zdroj: ČT24

Vlastní vizi mezinárodní vesničky na odvrácené straně Měsíce má také ředitel Evropské kosmické agentury. Z měsíčního prachu by ji doslova vytiskli automatičtí roboti. „Také by mohla plnit roli zastávky dál do sluneční soustavy. Je to velmi základní koncept, je to myšlenka, ale přichází mi na ni velmi pozitivní reakce z celého světa,“ uvedl generální ředitel Evropské kosmické agentury Johann-Dietrich Wörner. 

O dobytí Měsíce mluví i Čína. Teď pracuje na vlastní stanici na oběžné dráze Země.

„Je to plné výzev, rizika a dokonce nebezpečí. Ale upřímě, já miluji svoji práci a užívám si ji.“

Ťing Chaj-pcheng

čínský kosmonaut

A pozadu nezůstává ani snad nejodvážnější vizionář Elon Musk. Jeho firma SpaceX kromě měsíční základy dokonce prezentuje už i obrázky základny na Marsu, kam se chce poprvé dostat už v roce 2024. 

Firma SpaceX už ukazuje i obrázky základny na Marsu.
Zdroj: ČT24
Tyto plány mají ale jedno společné. Jsou to vize plné technických otazníků, na které zatím nikdo neslíbil peníze.

Spojeným státům začne konkurovat Čína 

Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář řekl v pořadu Devadesátka ČT24, že v současné době jsou Američané lídry ve všech oblastech kosmického průzkumu. Do budoucnosti jim může konkurovat Čína, která má konsolidovaný, stabilně financovaný program. Navíc politické vedení země v něm vidí něco podobného, jako to dříve viděly tehdejší soupeřící velmoci USA a Sovětský svaz. 

Stabilním a dlouhodobým partnerem USA především na stanici ISS je Rusko, které těží z dřívějšího rozhodnutí Američanů skončit s používáním raketoplánů. 

Video 90’ ČT24 - Jak let Lajky odstartoval závody o vesmír
video

Devadesátka ČT24 o minulosti i budoucnosti průzkumu vesmíru

Publicista Pavel Toufar k tomu zmínil zájem o kosmický program. Zatímco v USA, které v něm mají lepší podmínky, se hlásily tisíce lidí, v Rusku to bylo 400 přihlášek.

Osídlení blízkých planet zatím zůstává v oblasti sci-fi

Podle publicisty jsou za tím i „mizerné platy“ začínajících kosmonautů. Pořad Devadesátka ČT24 se věnoval rovněž práci slovenské astrobioložky Michaely Musilové, která se v rámci simulované mise zabývá zkoumáním možných podmínek (tlak, záření, možnost přežití) na Marsu. 

Jako nejbližší reálnou budoucnost v průzkumu vesmíru vidí Kolář život lidí v kosmických lodích alias kosmických stanicích. Všechny ostatní plány, včetně přistání na Marsu, jsou pak stále odsouvány. Vznik prvního kosmického města na jiné planetě proto v současné době považuje pouze za sci-fi. 

Takto by měla vypadat obytná základna na Marsu
Zdroj: NASA

Toufar podotkl, že čím více se zkoumá schopnost člověka žít v kosmickém prostoru, tím více dostáváme pesimistickou odpověď: „A sice že je člověk určen k pobytu v tomto životodárném prostředí (na Zemi), kde jsme chráněni před zhoubnou radiací,“ řekl. Právě kosmické záření považuje za velkého protivníka i třeba pro cestu na Mars. „Takže osídlení blízkého kosmu, některých planet, je vzdálenou budoucností a zatím sci-fi,“ řekl.