Vědci objevili v Cheopsově pyramidě neznámý prostor. „Velké prázdno“ měří 30 metrů

Velká Cheopsova pyramida v Egyptě má další tajemství. Mezinárodní vědecký tým v odborném časopise Nature oznámil, že se v pyramidě nacházejí doposud neznámé prostory.

Nový výzkum Cheopsovy pyramidy odhalil neznámý prostor
Zdroj: http://www.scanpyramids.org/

Za objevem je tým japonských a francouzských vědců, kteří k mapování slavné pyramidy použili nejmodernější vědecké metody. Zatím ale nejsou schopní říci, zda je místo opravdu zcela prázdné, anebo v něm neleží nějaké cennosti – místo není přístupné.

/*json*/{"map":{"lat":29.97936217450171,"lng":31.131212632386806,"zoom":16,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Vědci studovali pyramidu dva roky pomocí metody, která je schopná rozeznat rozdíly v hustotě kamenů, z nichž je pyramida postavená. Velká pyramida, které se říká také Cheopsova neboli Chufuova, byla postavená mezi roky 2509–2483 před naším letopočtem – je tedy stará přibližně 4500 let. Na výšku měří 140 metrů a až do konce 19. století šlo o nejvyšší stavbu světa. Leží v Gíze nedaleko Káhiry.

Tato pyramida obsahuje řadu místností, které jsou velmi dobře zmapované: tři velké komory (královu, královninu a spodní pohřební komoru), sérii chodeb a slavnou 47 metrů dlouhou a 8 metrů vysokou „Velkou galerii“. Nová, zatím neprozkoumaná struktura by měla ležet těsně nad ní a také má podobné rozměry jako ona.

Co víme o záhadném prostoru

„Nevíme, jestli je horizontální nebo nakloněná, nevíme, jestli je toto prázdno jen jedna struktura nebo více struktur, které na sebe navazují,“ uvedl Mehdi Tayoubi, který se na výzkumu podílel. „Jsme si ale jistí, že tam to velké prázdno je a že je velmi působivé; a také že jeho existenci, pokud vím, nikdo nepředpovídal.“

Video Jak vypadá výzkum pyramidy pomocí mionů
video

Jak vypadá výzkum pyramidy pomocí mionů

Cheopsova pyramida obsahuje podobných prázdných míst více; podle expertů vznikly proto, aby mohutnou stavbu odlehčily. Například Královská komora má nad sebou pět takových míst. Je tedy možné, že tento prostor má ochránit úzký strop Velké galerie před hmotností pyramidy.

Podle archeologů, které oslovila BBC, zatím jde o pouhou anomálii a vědci budou potřebovat více času, aby ji prozkoumali – dnes už není možné se prokopávat do nitra unikátní stavby střelným prachem, jako to udělal britský egyptolog Howard Vyse v devatenáctém století.

Pomohly miony

Vědci z týmu ScanPyramids našli prostor pomocí detekce mionů. Jde o částice, které procházejí pevnými předměty, ale prvky s hustými jádry a velkým množstvím protonů je vychylují. Díky tomu se dají používat například pro určování toho, z jakých předmětů jsou předměty vyrobené; také se pomocí této technologie měří schopnost různých materiálů odolávat vnějším vlivům. Výzkumníci použili rovnou tři různé technologie založené na tomto principu.

Vědci už přišli i s nápadem, jak tento prostor dále zkoumat. Nejlepší cestou by mělo být vyvrtání velmi uzoučké díry ze stropu Velké galerie. Měla by být široká maximálně tři centimetry, tímto otvorem by se do neznáma měl vydat robot nebo dron, ideálně létající. Takový výzkum však budou muset schválit egyptské úřady.

Záhadné prostory nedávají egyptologům spát

Že Cheopsova pyramida ukrývá neznámá místa, se spekulovalo již dříve. Například roku 2015 ukázal výzkum velké teplotní odchylky. Vědci je tehdy našli u všech pyramid v Gíze, ale nejvýraznější anomálii vykazovala právě největší Cheopsova pyramida, uvedlo ministerstvo pro památky. Již tehdy se spekulovalo, že by mohlo jít o důkaz existence skrytých komor.

U některých kamenných bloků vědci naměřili teploty až o šest stupňů vyšší než u kvádrů sousedních. „Obzvlášť působivou“ teplotní anomálii zaznamenali u tří sousedních kamenů u paty východní části Cheopsovy pyramidy.

Odlišná teplota kamenů by podle vědců mohla naznačovat existenci skrytých prostor, ale mohla by být i důkazem zvláštního způsobu vnitřního proudění vzduchu či rozdílných materiálů použitých při výstavbě hrobek faraonů. Termální průzkum pyramid se konal dva týdny během všech částí dne, kdy slunce stavební kameny pyramid různě ohřívá.