Do konce roku zmizí ze Země obrna. Díky Billu Gatesovi zbývá posledních 12 případů

Dlouhá staletí patřila obrna mezi nejobávanější nemoci na světě. První historická epidemie v dějinách vypukla sice až roku 1789, ale nemoc o sobě je pochopitelně mnohem starší. Zdá se ale, že rok 2017 bude posledním, kdy na Zemi existovala.

Za bojem proti dětské obrně stojí Nadace Billa a Melindy Gatesových. Ta se už před několika lety rozhodla, že nemoc vymýtí. Investovali do toho miliardy dolarů a před dvěma lety Bill Gates oznámil, že existuje naděje, že by nemoc mohla být vymýcena již do roku 2020. Poslední informace z nadace ale předpovídají: „Podaří se nám obrnu zničit už do konce letošního roku.“

  • Virus dětské obrny, který útočí na nervovou soustavu, může do několika hodin způsobit trvalou paralýzu. Mezi dětmi, obzvláště v nehygienických podmínkách válečných zón, se tato nemoc šíří rychle. V uprchlických zařízeních je dostupnost lékařské péče omezená. Experti odhadují, že na každý případ dětské obrny, který svou oběť paralyzuje, připadá až 200 infekcí, u kterých se symptomy neprojevují. Dětská obrna je vysoce nakažlivé virové infekční onemocnění mozku a míchy, které se přenáší především fekálně orální cestou – nejčastěji kontaminovanými potravinami a nápoji. U jednoho z dvou set případů dětské obrny dojde k rozvoji nevratné paralýzy, až 10 procent takto postižených umírá v důsledku ochrnutí dýchacích svalů.

„Pokrok v boji proti obrně je jedním z nejlépe tajených úspěchů globálního zdravotnictví,“ uvedl v roční zprávě o činnosti nadace Bill Gates. „Pokud zůstane situace v oblastech, kde ještě obrna existuje, stabilní, pak lidstvo uvidí letos poslední případ dětské obrny.“

Zatímco manželé Gatesovi jsou srdcem a peněženkou projektu, jeho mozkem je doktor Jay Wenger, který stojí za realizací obrovského plánu na zlepšení životů mnoha lidí. „Momentálně se díváme na koncovku v šachové hře proti obrně. Jsme tomu nyní blíže než kdy předtím a všichni jsme optimističtí v tom, že virus obrny dokážeme zlikvidovat do konce letošního roku,“ uvedl.

Úbytek obrny
Zdroj: ČT24

Pokud by se to opravdu podařilo, šlo by teprve o druhou nemoc, kterou se lidské vědě podařilo zničit, zcela vymýtit. Tou první jsou pravé neboli černé neštovice. Ty jen během 20. století připravily o život přibližně 500 milionů lidí, ještě na konci šedesátých let dvacátého století umíraly asi dva miliony lidí ročně. Světová zdravotnická organizace ale provedla rozsáhlou akci, svým rozsahem zřejmě jednu z vůbec největších v dějinách – mimo jiné byl jednou z klíčových osob této akce český lékař Karel Raška. 17. dubna 1978 dostává ředitel celé eradikační akce památný telegram: „Pátrání skončeno. Žádné další případy nejsou zjištěny. Ali Maow Maalin, kuchař nemocnice v somálském městě Merca, je posledním známým případem neštovic na světě.“

Následky obrny
Zdroj: Wikimedia Commmons/CDC

Podobná zpráva může přijít i letos – jen už nikoliv formou telegramu, nýbrž spíše jako tweet, a bude se týkat dětské obrny. Podle doktora Wengera totiž po celém světě existuje posledních 12 případů obrny, všechny jsou koncentrované pouze ve dvou zemích – v Pákistánu a Afghánistánu. „V posledních několika letech došlo k bezprecedentnímu pokroku. Ještě roku 2015 bylo 74 případů, roku 2016 jich bylo 37, letos jsme už našli pouhých 12 případů.“

Tato zpráva vyšla k Mezinárodnímu dni obrny, který slaví úspěch první úspěšné vakcíny proti obrně; jejím autorem byl Jonas Salk roku 1955. Roku 1988 oznámily Spojené národy, že obrny ubylo 99,9 procenta. Masové očkování podporované celou řadou institucí po celém světě neslo velmi rychle výsledky.

  • V České republice se zatím děti plošně proti dětské obrně očkují. Dokud nemoc existuje, byť na druhém konci světa, existuje také zde riziko, že může být importována a znovu se rozšířit. Zatím se neuvažuje o tom, že by mělo být očkování zrušeno, musela by k tomu nejprve dospět Světová zdravotnická organizace.
  • V roce 1961 se bývalé Československo stalo první zemí na světě, kde byl přerušen proces šíření divokých poliovirů v populaci a dětská obrna neboli poliomyelitida tak zde byla vymýcena.

Problém ale byl, že v řadě nedostupných oblastí těch nejchudších částí světa obrna zůstávala dále; sice relativně izolovaná, ale v čím dál více propojeném světě představující stejně riziko. Ničit obrnu tam bylo extrémně drahé a extrémně náročné. Manželé Gatesovi přes svou nadaci chtějí, aby nemoc zmizela úplně – a zdá se, že se jim to daří. V červnu letošního roku na to jejich nadace uvolnila 450 milionů dolarů, v přepočtu téměř 10 miliard korun. „Asi se budete ptát, proč se na tak malý počet lidí dává tolik peněz,“ popsal Dr. Wenger. „Je to proto, že chceme nemoc vyhladit úplně.“

Návrat nemocí?

Může se obrna vrátit? Ano, pochopitelně, okolnosti by však musely být značně složité. Je to podobné jako s výše popsanými pravými neštovicemi; protože jsou vymýcené, už se proti nim neočkuje. Nová generace, která se narodila po roku 1980, tedy očkováním neprošla a není tedy proti nim imunní. V přírodě už sice virus neexistuje, ale nadále existuje ve dvou laboratořích, ruské a americké.

  • Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (latinsky poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 procent infekcí nezpůsobuje žádné symptomy.
  • Mozková obrna, dříve dětská mozková obrna (zkráceně DMO) je označení pro soubor nenakažlivých a neprogresivních poruch vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiné poškození v raném stádiu vývoje, jejichž důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti.

Obě země je odmítají zlikvidovat, a to přesto, že je k tomu opakovaně vybízí Světová zdravotnická organizace. Existuje přitom několik svědectví o tom, že sovětští vědci s virem pravých neštovic experimentovali minimálně do devadesátých let, dá se předpokládat, že podobné pokusy probíhaly i ve Spojených státech.

U obrny existuje pochopitelně stejné riziko – zatím je v mnoha světových laboratořích a zřejmě v několika z nich zůstane i do budoucna, už jen proto, že kdyby se objevila jiná jí příbuzná choroba, bylo by dobré mít biologický materiál, na němž by vědci mohli testovat obranu. Stejný argument se používá i při ochraně viru pravých neštovic.

Egyptské stéla ukazuje, že tato nemoc existovala už ve starověku
Zdroj: Wikimedia Commmons/Fixi

Dalším rizikem jsou u obrny země, kde probíhají války. Letos byly například zaznamenány tři případy obrny v Sýrii, všechny ve východní části země. V místech, kde lékaři mohou je těžko operovat, protože jim tam jde o život, může virus i nadále přežívat. WHO již nařídila masivní očkování v oblasti.