Lidé a delfíni jsou si podobnější, než se čekalo, odhalil velký výzkum

Mořští kytovci žijí ve velmi složitých sociálních skupinách, ve kterých panují komplexní vztahy. Zvířata spolu často a komplikovaně komunikují a dokonce mají i dialekty – podobně jako lidé. Velryby, sviňuchy a delfíni jsou tak podle nové rozsáhlé studie ještě chytřejší, než se vědci domnívali.

Delfíni
Zdroj: ČTK Autor: Juniors Bildarchiv

Z práce, která analyzovala chování 90 druhů těchto mořských savců, vyplývá, že složitost kultury i chování kytovců je přímo úměrná velikosti jejich mozků.

Vědci poprvé vytvořili velký soubor dat, který porovnával řadu informací o různých druzích mořských savců. Podle vyjádření autorů studie i kritiků jde o jasný důkaz toho, jak složité a zajímavé je chování uvnitř společností těchto zvířat – dokonce je v mnoha ohledech podobné lidským společnostem.

Na výzkumu se podílely týmy vědců z The University of Manchester, The University of British Columbia, The London School of Economics and Political Science a ze Stanford University.

Co všechno umí kytovci

Vědci z těchto dat odvodili, že mořští savci disponují těmito vlastnostmi, které mají v přírodě jinak jen vyšší primáti a také člověk:

  • komplexní vztahy, například formování aliancí, které mají pomoci při plnění úkolů
  • učení se dovednostem od ostatních; například lovecké techniky nebo používání nástrojů
  • společný lov, kdy si navzájem zvířata pomáhají pro společný cíl
  • složitá komunikace pomocí hlasu; do ní patří jednak „samomluva“, ale třeba také fakt, že existují dialekty různých velrybích a delfíních řečí
  • jedinečný projev; jednotlivá zvířata mají jasně odlišitelný zvukový projev, tedy svůj individuální hlas, který ostatní zvířata rozlišují
  • mezidruhová spolupráce; mořští savci jsou schopní pomáhat i jiným druhům, spolupracují i s lidmi
  • náhradní rodičovství; o mláďata se často a dobře starají samice, které přitom nejsou jejich matkami
  • hrají společenské hry

„Nám lidem umožnily naše schopnosti interagovat se s ostatními a kultivovat si společenské vztahy osídlit téměř všechny ekosystémy na naší planetě,“ popsala výhodu sociálního chování Susanne Shultzová, evoluční bioložka z Manchesteru. „Víme, že delfíni i velryby mají výjimečně velké a anatomicky sofistikované mozky a díky nim vytvořili podobné kultury v oceánech.“

Lidé a kytovci jsou si bližší, než se čekalo

Vědkyně, která se na studii podílela, z toho odvozuje, že došlo k takzvané paralelní evoluci: během dějin se mozky lidí a kytovců ubíraly podobnými cestami. „Vlastnosti mozku i bohatství jejich chování nám nabízí jedinečnou paralelu k velkým mozkům a super-společenskému chování lidí a primátů. Bohužel si kytovci nikdy nepostaví naše velká města a nebudou moci vytvářet nástroje – evoluce je nevybavila palcem postaveným proti ostatním prstům.“

Vědci na tomto souboru dat testovali hypotézu společenského mozku a hypotéz kulturního mozku. Jde o evoluční teorie, které měly původně vysvětlit velikost mozku u primátů a velkých pozemských savců. Tvrdí, že velké mozky jsou evoluční reakcí na složité sociální prostředí bohaté na množství vjemů. Tato studie je první případ, kdy se ji vědci pokusili testovat na inteligentních mořských savcích.

Kieran Fox, neurovědec ze Stanfordu, popsal, proč je výzkum tak významný: „Kytovci mají mnoho druhů komplexního společenského chování, které je dost podobné lidskému nebo jiných primátů. Jenže jejich mozky mají značně odlišnou strukturu – to vedlo mnoho vědců k závěru, že delfíni a velryby nejsou schopní dosáhnout vyšších poznávacích a sociálních dovedností. Myslím, že náš výzkum prokázal, že to není pravda – nyní se ale objevuje nová otázka. Jak je možné, že tak odlišné mozkové struktury vedou k tak podobnému chování?“