Mají ženy dobro uložené v mozku? Kontroverzní studie ukazuje, že ano

Jsou rozdíly mezi muži a ženami způsobené spíše výchovou, anebo je máme vrozené? Podíval se na to výzkum expertů ze Švýcarska.

„Zdá se, že žena se liší od muže v mentální dispozici, hlavně ve větší něžnosti a menší míře sobectví.“ Tohle napsal Charles Darwin v pojednání O původu člověka roku 1871. Nyní vědci tvrdí, že pro jeho slova mají důkazy, které vyplývají z výzkumu mozku.

„Věděli jsme, že se muži a ženy chovají odlišně, ale nevěděli jsme proč. Jestli to vychází z lidského mozku,“ uvedl profesor Philippe Tobler z univerzity v Curychu, který se podílel na velkém výzkumu, jenž se této otázce věnoval. Vrhá to nové světlo na starou otázku, zda jde více o vrozený nebo spíše získaný a zvyky vytvořený systém.

Video Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru
video

Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru

Jeho tým zaznamenal ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, že ženský mozek jinak pracuje se systémem odměn. Konkrétně jsou ženy více než muži chemicky odměňovány za to, že jsou štědré. „Je známé, že ženy dostávají jiný druh zpětné vazby za to, že se chovají pro-sociálně,“ uvedl Tobler. „Je zcela neprokázané, že příčiny těchto rozdílů jsou jen kulturní, to prostě nevíme.“

Jeho tým provedl dvě studie, které měly zjistit, jestli je nějak spojený neurotransmiter dopamin s tím, jak rozdílný je systém odměn u mužů a žen. Dopamin hraje klíčovou roli v tom, jak v mozku funguje tento systém, který pomocí uvolňování chemikálií odměňuje chování, které je pro člověka prospěšné.

Není mozek jako mozek 

V prvním z nich byla skupina 56 mužů a žen náhodně rozdělena do dvou podskupin. Jedna ze skupin dostala lék amisulpride, který blokuje dopamin v mozku, druhá dostala jen neúčinné placebo. Ani vědci, ani pokusné osoby přitom netušili, kdo má v sobě lék a kdo placebo.

Testované osoby pak musely reagovat na hypotetickou situaci, ve které si mohly připsat větší sumu peněz, anebo se o ni rozdělit s někým dalším – blízkým člověkem nebo cizincem. Výsledek ukázal, že ve skupině, která dostala placebo, se 51 procent žen rozhodlo o peníze podělit, mužů bylo jen 40 procent. Ovšem u skupiny, která dostala opravdový lék blokující dopamin, to dopadlo úplně jinak: ženy se dělily méně (45 procent), zatímco muži se naopak začali rozdělovat o něco víc (44 procent).

Ve druhé studii zkoumali vědci údaje o 40 mužích a ženách. Jejich mozky byly pozorovány pomocí různých zobrazovacích metod během toho, co se musely testované osoby rozhodovat o rozdělování peněz. Výzkumníci se přitom soustředili na oblasti mozku, které jsou zodpovědné za rozhodování a jsou spojené se signály dopaminu.

Vědci zachytili důkazy, že když dochází k volbám spojeným s pro-společenským (tedy altruistickým) chováním, je aktivita v této oblasti mozku u žen výrazně silnější než u mužů. Podle vědců se dá z výsledku obou studií odvodit, že dopaminový systém odměn je u žen zaměřen spíše na sdílení, zatímco u mužů na „sobecké“ chování.

Kritika studie

Jiní vědci, kteří se na tomto výzkumu nepodíleli, jsou k těmto výsledkům značně kritičtí. Deník Guardian cituje neurovědkyni Ginu Ripponovou, která sice považuje celou studii za velmi podnětnou, ale současně má výhrady vůči jejím závěrům. Podle ní je rozdíl mezi muži a ženami poměrně malý, takže z něho takové zásadní domněnky není možné odvozovat. Upozornila i na to, že byly použity dva odlišné přístroje na monitoring mozku, což mohlo vést k dalším rozdílům ve výsledcích.

Další kritici namítají, že i tyto výsledky mohou být způsobeny kulturně, tedy že svoje dcery vychováváme ke slušnosti, dobrotě a altruismu natolik, že se to pak logicky odráží také ve výsledcích těchto experimentů.