Akademie věd ocenila tři české vědce. Dostanou prémii až 30 milionů korun

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová dnes dopoledne předala prestižní ocenění třem špičkovým vědcům.

Cenu Praemium Academiae dostali ekolog a odborník na fyziologii půdních hub Petr Baldrian, fyzik se specializací na atmosféru Michal Fárník a informatik zaměřující se na zpracování obrazu Jan Flusser. Každý z oceněných získá až 30 milionů korun na výzkum v dalších šesti letech.

Akademická prémie má za cíl „finančně i morálně podporovat vědeckou excelenci“. Každý vědec ji může dostat jen jednou za život. V minulosti dostali toto prestižní ocenění například fyzik Pavel Jelínek, který se zaměřuje na zkoumání povrchů pevných látek pomocí speciálních mikroskopů, nebo biochemik Michal Hocek, věnující se syntéze látek v oblasti biomedicíny.

Podmínkou pro udělení ceny je to, že vědec musí být kapacitou v mezinárodním, nejen v českém měřítku. Většinou ji získávají v jednom roce jen dva lidé. Udílí se od roku 2007. O laureátech rozhoduje předseda či předsedkyně AV ČR po poradě s komisí složenou z domácích a zahraničních odborníků. Získané peníze musí vědci užít na další výzkum v šesti letech, přičemž ročně mohou čerpat částku maximálně pět milionů korun.

Profily oceněných

Doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D. (*1972) je významným odborníkem v oblasti ekologie a fyziologie půdních hub a bakterií. Vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a podílel se na vývoji a aplikaci metod pro studium mikroorganismů a jejich společenstev v přirozených ekosystémech. Zabývá se zejména podílem mikroorganismů na přeměně organických látek, jejich vztahy s dalšími organismy a biotechnologickými aplikacemi.

Video Medailonek Petra Baldriana
video

Medailonek Petra Baldriana

Petr Baldrian je českým velvyslancem organizace International Society for Microbial Ecology a zakladatelem série mezinárodních konferencí Ecology of Soil Microorganisms. Je autorem nebo spoluautorem více než 140 vědeckých publikací s vysokým citačním ohlasem. Od roku 2006 je vedoucím Laboratoře environmentální mikrobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR. 

„Ekosystémové procesy rozhodují o globálních tocích látek a energie, a významně se tak podílejí mimo jiné na vývoji globálního klimatu. Mikroorganismy jsou klíčovými hráči v těchto komplexních procesech, které jsou – například v lesní půdě – výsledkem působení miliard jedinců, patřících k tisícům různých druhů. V uplynulých letech se podařilo naší skupině vyvinout a aplikovat metody, které umožňují detekovat a popsat aktivitu jednotlivých druhů mikroorganismů v takto komplexním prostředí. Výzkum, podpořený akademickou prémií, by měl přispět k objasnění podílu mikroorganismů – bakterií a hub – na přeměně látek v lesních ekosystémech od úrovně jednotlivých buněk a jednotlivých druhů až po fungování ekosystému jako celku,“ dodává k zaměření výzkumu doc. Petr Baldrian. 

Doc. Michal Fárník, Ph.D., DSc. (*1967) je chemický fyzik, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Má za sebou devítiletý pobyt v zahraničí, kdy působil v Institutu Maxe-Plancka v německém Göttingenu a v laboratořích ve Spojených státech, konkrétně na Joint Institute for Laboratory Astrophysics a na Coloradské univerzitě v Boulderu. Roku 2005 získal stipendium AV ČR Purkyně Fellowship a v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského založil novou experimentální laboratoř.

Video Medailonek Michala Fárníka
video

Medailonek Michala Fárníka

Její nastartování usnadnila unikátní aparatura, kterou Fárník přivezl do Prahy z Institutu Maxe Plancka. V následujících letech ji podstatně rozšířil, a vybudoval tak jedinečné zařízení na výzkum volných klastrů a nanočástic v molekulových paprscích. Tím položil základ nového výzkumného směru v Česku. Ve skupině M. Fárníka se za posledních deset let soustředilo několik mladých talentovaných vědců, z nichž většina přišla do Čech ze zahraničí.

„Zkoumáme ty nejzákladnější otázky v chemii a fyzice na molekulové úrovni, a snažíme se tak porozumět přírodě. Jak mezi sebou reagují molekuly při chemické reakci? Co se děje v molekule, když absorbuje foton nějakého záření, od infračerveného po ultrafialové? Co se děje s molekulou při srážce s pomalým nebo rychlým elektronem? A jak tyto procesy ovlivňují okolní molekuly? Pokud najdeme odpovědi na tyto elementární otázky, dokážeme zodpovědět i řadu otázek praktického významu: Jak dochází k ničení ozónu v atmosféře? Jak vznikají základní molekuly života ve vesmíru? Jak voda ovlivňuje radiační ničení molekul? Jaké elementární procesy probíhají na úrovni molekul při složitých a komplexních technologických procesech?“ komentuje nejvyšší ocenění AV ČR doc. Michal Fárník. 

Prof. Ing. Jan Flusser, DrSc. (*1962) je uznávaným odborníkem v oblasti zpracování a rozpoznávání obrazu. Vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze, v letech 2007–17 byl ředitelem Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR.

Ve svém výzkumu se věnuje novým metodám pro invariantní rozpoznávání a pro takzvanou registraci obrazu, které umožňují získávat informaci z více snímků téže scény zároveň. Dále rozvíjí algoritmy pro softwarové zvyšování prostorového rozlišení a ostrosti snímku, které vyústily v řadu úspěšných aplikací v praxi a v jeden U. S. patent.

Video Medailonek Jana Flussera
video

Medailonek Jana Flussera

Za svůj výzkum obdržel Cenu předsedy Grantové agentury ČR (2006), Cenu AV ČR (2007) a Felberovu medaili (2015). Je autorem či spoluautorem více než 200 původních vědeckých prací včetně dvou monografií. Kniha Moments and Moment Invariants in Pattern Recognition (Wiley, 2009) se dočkala i překladu do čínštiny. Práce Jana Flussera mají velký citační ohlas. 

„Náš výzkumný tým dlouhodobě pracuje v oboru počítačového zpracování a rozpoznávání obrazu, což je oblast na pomezí umělé inteligence, informatiky a aplikované matematiky. Zabýváme se především invariantním rozpoznáváním objektů a odstraňováním rušivých složek a artefaktů z digitálních obrazů, přičemž v některých tématech nejen že patříme do světové špičky, ale zároveň ji i formujeme. V tomto oboru nicméně vyvstává několik nových problémů, jejichž vyřešení by znamenalo výrazný posun dopředu a četné praktické aplikace. Věříme, že díky našim zkušenostem má náš tým šanci být mezi těmi, kterým se tento posun podaří. Ve výzkumu, podpořeném Akademickou prémií, budeme hledat nejlepší způsob, jak popsat objekty na obraze, a také se zaměříme na předzpracování obrazu, které se snaží odstranit nebo potlačit rušivé vlivy a chyby, které se do obrazu dostaly během snímání, vzorkování a případně přenosu a ukládání na paměťové médium,“ říká k očekávaným výsledkům výzkumu prof. Jan Flusser.

Medailonky vědců připravil Odbor audiovizuálních technologií, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 2017.