Největší český dalekohled má 50 let. Váží 83 tun a vidí jen hvězdy

Před 50 lety, 23. srpna 1967, byl uveden do provozu největší český dalekohled, který se nachází v Ondřejově u Prahy v areálu observatoře Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Dalekohled je pojmenován po významném astronomovi Luboši Perkovi, který se zasloužil o jeho výstavbu i rozvoj astronomie v tehdejším Československu. V době dostavby byl dalekohled na devátém místě mezi největšími dalekohledy na světě, dnes se nachází až ve druhé stovce.

Perkův dalekohled
Zdroj: Wikiemdia Commons Autor: Packa, CC BY-SA 2.5

Perkův dalekohled byl vyroben firmou Carl Zeiss v Jeně v Německu, stavbu kopule provedla společnost Průmstav Kolín. Slavnostní uvedení dalekohledu bylo velkolepé. Inaugurace dalekohledu se konala druhý den XIII. Valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), kterého se účastnilo přes 1500 astronomů z celého světa (celkem 3000 lidí).

Video Události
video

UDÁLOSTI: Největší dalekohled slouží v Česku přesně 50 let

Dalekohled je využíván k pozorování spekter hvězd, nelze jím proto nebeské objekty spatřit ani z něj získat fotografie nebeských objektů. Ze spekter však lze zjistit složení hvězd a odhadnout jejich pohyb. První spektrum bylo pořízeno 13. října 1967. V provozu je dalekohled každou jasnou noc, ročně je to asi 100 až 120 nocí.

Perkův dalekohled
Zdroj: Wikiemdia Commons
Autor: Packa, CC BY-SA 2.5

Perkův dalekohled má průměr objektivu dva metry. Tubus s objektivem, protizávažím a dalšími částmi váží 83 tun. Dalekohled je umístěn v kopuli, jejíž průměr činí 21 metrů. Otočná kopule váží 195 tun a disponuje otevíratelnou, pět metrů širokou štěrbinou určenou k výhledu na oblohu.

Během 50 let prošel dalekohled postupným vývojem a modernizací svého ovládání i připojených astronomických přístrojů. Význam podobných přístrojů spočívá především v možnosti dlouhodobého sledování zkoumaných objektů - velké světové dalekohledy se vzhledem k velkému vytížení pro systematické výzkumy nepoužívají.

Perkův dalekohled
Zdroj: Wikiemdia Commons
Autor: Packa, CC BY-SA 2.5

Další významné dalekohledy v České republice

Druhým největším dalekohledem je Klenot z observatoře na Kleti, která patří pod Jihočeský kraj. Jeho jméno je volně odvozené ze zkratky anglického názvu (Kleť Observatory Near Earth and Other Unusual Objects Observation Team and Telescope), v češtině Kleťský teleskop pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších neobvyklých těles. Průměr hlavního zrcadla je 106 centimetrů a v provozu je od roku 2001. Klenot slouží ke sledování asteroidů blízko Země, které by pro planetu mohly být nebezpečné. Měří jejich polohu a ve spolupráci s dalšími observatořemi po celém světě ověřuje jejich výskyt. „Na tomto úkolu spolupracujeme od roku 2014 s Evropskou kosmickou agenturou jako jediná observatoř z ČR,“ uvedla ředitelka observatoře Jana Tichá.

Jana Tichá, Miloš Tichý a KLENOT
Zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 3.0
Autor: Miraceti

Další velký teleskop používá hvězdárna ASU v Ondřejově. Má průměr zrcadla 65 centimetrů a zaměřuje se na asteroidy a planetky. „Začátkem tohoto století byl dalekohled robotizován, což umožnilo pozorování s dalekohledem i na dálku, tedy z jiných míst, než je ondřejovská hvězdárna,“ řekl Suchan.

65cm teleskop v Ondřejově
Zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Autor: H. Raab

Dalekohled observatoře Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) s průměrem 60 centimetrů je v ČR nejstarší. V provozu je od otevření severní kopule v roce 1954 a podle Jana Janíka z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MUNI slouží odborníkům i studentům, při občasných akcích se k němu dostane i veřejnost. „Zaměřujeme se hlavně na dvojhvězdy, proměnné hvězdy, ale i exoplanety a asteroidy,“ řekl Janík.

Poslední dalekohled, který průměrem zrcadla přesahuje půl metru, je také na Kleti. Má průměr 57 centimetrů a na rozdíl od Klenotu je přístupný veřejnosti. „S tímto ,menším‘ dalekohledem mimo jiné objevil kleťský astronom Miloš Tichý krátkoperiodickou kometu 196P/Tichý,“ uvedla ředitelka Tichá.

Přehled největších dalekohledů doplňuje přístroj ve Rtyni v Podkrkonoší, ten je ale v soukromých rukou a neslouží vědeckým účelům. Podle dostupných údajů má průměr zrcadla 82 centimetrů.