Erupce supervulkánu by s existující lidskou civilizací udělala rychlý proces. Ty větší mají sílu 100000krát silnější než ty nejúčinnější vodíkové pumy, které lidstvo vytvořilo.
NASA hledá cestu, jak zachránit civilizaci v případě erupce supervulkánu
Odhaduje se, že například erupce yellowstonského supervulkánu by okamžitě zabila statisíce lidí, množství vyvrženého materiálu by vedlo ke snížení slunečního světla a důsledkem by bylo globální ochlazení a stmívání celé planety. Pokud by došlo k erupci, jako byla ta sopky Toba na Sumatře před 74 000 roky, zřejmě by to vyhubilo celé lidstvo.
GALERIE
Yellowstonský národní park vznikl před 145 lety
Největším problémem supervulkánů je, že lidstvo doposud nemá žádné prostředky, jak takovou případnou katastrofu zastavit. Podle BBC se však v americké agentuře NASA tímto tématem zabývají. „Byl jsem členem Poradního sboru NASA pro planetární obranu, který studoval obranu před asteroidy a kometami. Dospěl jsem k názoru, že supervulkány představují podstatně větší riziko než komety nebo asteroidy,“ uvedl pro BBC fyzik Brian Wilcox, který pracuje pro Jet Propulsion Laboratory.
Dvacet hrozeb na jednu planetu
Na Zemi je kolem dvacítky supervulkánů, k velkým erupcím dochází průměrně jednou za 100 000 let. Největším rizikem není ani tak síla jejich erupce – ta by přímo připravila o život „jen“ statisíce lidí. Mnohem větší hrozbou je „jaderná zima“, která by po erupci nastala. Velké supervulkány vyvrhnou do atmosféry přes 1000 kilometrů krychlových materiálu – to je dostatečné množství na to, aby se zatměla obloha a rostlinám se přestalo dostávat dostatku světla. Podle OSN by potraviny na světě vystačily jen na 74 dní.
Když se NASA zabývala možnostmi, jak supervulkány zkrotit, došla k logickému závěru, že ideální by bylo sopku ochladit. Každý supervulkán totiž vytváří obrovské množství tepla: například z Yellowstonu ho asi 70 procent odchází do atmosféry – gejzíry, vařící vodou a dalšími způsoby. Jenže zbytek tepla se shromažďuje v magmatu; když toto teplo překročí kritické množství, napětí se uvolní masivní erupcí. Pokud by se tedy podařilo odvádět dostatek tepla, nikdy by se nenahromadilo tolik tepla, aby k erupci došlo. NASA přitom odhaduje, že by stačilo zvýšit přesun tepla přibližně o 35 procent – a Yellowstone by již nepředstavoval riziko. Otázkou je však, jak to dokázat.
Co s tím?
Překvapivě existuje dokonce několik možností. Jednou z nich je zvýšit množství vody v supervulkánu – voda ochlazuje, jak ví asi každý. Jenže to by bylo řešení značně drahé: musel by se zřejmě postavit akvadukt, který by přivedl do izolované oblasti vodu odněkud zdaleka. Jenže voda je stále dražší komoditou, takže je to nerealistické stejně, jako ji přivést z moře – Yellowstonský národní park leží asi 1000 kilometrů od oceánu.
Geofyzik: Vědci zatím nevědí, kdy supervulkán v Yellowstonu vybuchne (zdroj: ČT24)
NASA tedy přemýšlí o dalším řešení. Uvažuje o deset kilometrů hlubokém vrtu do supervulkánu, kam by se pak pumpovalo pod vysokým tlakem menší množství vody. Voda by cirkulovala, na povrch by se vrátila horká o teplotě asi 350 stupňů Celsia. Každý den by tak odvedla nějaké množství tepla z vulkánu.
Takový projekt by představoval jen zlomek ceny akvaduktu – NASA ji odhaduje na 3,5 miliardy dolarů. Jenže tento projekt by mohl i vydělávat. Kdyby se totiž toto teplo využilo na výrobu energie, byla by její cena extrémně nízká a její zdroj prakticky nevyčerpatelný; odhadem by vydržel stabilní desetitisíce let. Jde o 6 GW tepla, takže by se cena elektřiny, kterou by vrt mohl generovat, mohla pohybovat kolem 10 centů za kWh.
Proč se takový projekt okamžitě nerealizuje, když je tak výhodný? Protože má celou řadu háčků: pumpování vody pod tlakem by totiž mohlo narušit stěny magmatické komory. Když by se zbortila, vedlo by to k erupci – což je přesně to, čemu se vědci snaží zabránit. Bylo by tedy zřejmě nutné začít vrtat z boku, tedy vůbec ne z oblasti Yellowstonu, přičemž vrt by měl vést pod magmatickou komoru.
Navíc je takový projekt značně časově náročný – ochlazovat magma by trvalo stovky let, ale možná je to jediné řešení, které existuje.