Řečtí archeologové odkryli unikátní pohřebiště popravených. Zemřeli z politických důvodů

Kdo byli a proč byli usmrceni? V Aténách bylo zahájeno vyšetřování týkající se objevu stovky koster nesoucích známky násilné smrti, k níž došlo před více než 2500 lety.

Místo činu: rozsáhlá nekropole používaná od 8. do 5. století před Kristem ve Phaleronu, jednom z přístavů antických Atén. Nejsou zde žádné monumenty ani náhrobní nápisy jako na jiném hřbitově antických Atén Kerameikos, ale prosté hrobky vyhloubené v písčité půdě. Vedle nich se nacházejí zbytky hranic na spalování mrtvých a velké nádoby z pálené hlíny pro novorozence a malé děti.

/*json*/{"map":{"lat":37.918455867486166,"lng":23.705271712303116,"zoom":16,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Právě na tomto místě archeologové od roku 2012 odkrývají podivuhodné kostry: ruce mrtvých byly svázány na zádech nebo na břiše, někdy byly svázané i nohy a někteří mrtví spočívali tváří k zemi, jako by měli být ještě ve smrti poníženi.

Krásní mladí muži. Všichni mrtví

Výzkum vyvrcholil loni, kdy byla odkryta hrobka s ostatky 80 mužů svázaných řetězy. Takový nález nemá v Řecku obdoby, říká archeoložka Stella Chrysulakiová.

Podle prvních zkoumání jde o mladé a dobře živené muže, kteří byli uloženi do hrobky ve třech řadách, někteří na zádech, jiní na břiše a 52 z nich bylo pohřbeno s rukama nad hlavou.

Jejich život ukončila rána do hlavy. Zřejmě šlo o popravu z politických důvodů, kterou lze podle nálezu dvou hrnců v hrobce datovat do doby 675 až 650 před Kristem, vysvětluje Chrysulakiová.

Byla to doba utváření městského státu a přechodu k demokracii na pozadí silných politických otřesů a napětí mezi tyrany, aristokraty a obyčejnými občany, říká bioarcheoložka Elenna Prevedoruová, která vede vyšetřování smrti těchto osob na Americké archeologické škole v Aténách.

Jako v televizním seriálu – ale realisticky

Archeologové na základě líčení antických historiků Hérodota a Thúkydida uvažují o možnosti, že mrtví mohli být stoupenci aristokrata a bývalého olympijského vítěze Kylóna, které vyvraždil mocný klan Alkmeónovců po zmařeném pokusu nastolit tyranii.

„Abychom případ vyřešili, používáme všechny metody, které proslavily televizní detektivní seriály,“ žertuje Panajotis Karkanas, ředitel supermoderní laboratoře Malcom Wiener při Americké archeologické škole.

Projekt zřejmě bude trvat dlouho, pět až sedm let, protože zahrnuje všechny ostatní pohřbené v nekropoli, jichž je více než tisícovka.

Dokonce i mrtví bez příběhu, zejména stovky dětí nízkého věku, mohou vypovídat o životním stylu a tehdejších chorobách a vrhnout tak další světlo na antické Atény, říká Karkanas. Nezastupitelnou roli tu podle něho hraje bioarcheologie, která může zkoumat zblízka člověka, jeho životní prostředí i jeho každodenní život.

Písemné zdroje a dochované památky, které jsou v tomto období starověkého Řecka vzácnější, vypovídají především o historii elit a vítězů. Kdybychom se opírali pouze o ně, abychom dešifrovali minulost, bylo by to jako kdybychom dnes četli pouze noviny, abychom se dozvěděli, co se děje ve světě, dodává Karkanas.