Přelom? Vědci našli první náznak, že Parkinsonova choroba se dá léčit

Současné léky sice dokážou potlačit různé příznaky Parkinsonovy choroby, ale neumí zabránit tomu, aby neodumíraly mozkové buňky, což je podstata problému. Nový výzkum ovšem ukazuje, že zbraň možná existuje.

Kde vzniká Parkinson?
Zdroj: Flickr Commons

Tým lékařů z University College London nyní zveřejnil v prestižním vědeckém časopise Lancet informaci o studii, která ukazuje, že pro nemocné naděje existuje. Nové způsoby léčby testovali na 62 pacientech.

Video Události
video

Lidé s Parkinsonovou nemocí se možná dočkají lepších léků

Příčinou Parkinsonovy choroby je úbytek nervových buněk tvořících dopamin, který zajišťuje přenos signálů. Nedostatek dopaminu způsobí to, že pacient postupně přestává kontrolovat pohyby. Dnešní léky to nedokáží zvrátit, jen zmírňují příznaky, jako je například třes, ztuhlost svalů nebo zpomalení pohybů nebo poruchy chůze. Také dokážou dodat tělu dopamin navíc, nicméně mozkové buňky odumírají stále dál a nemoc se zhoršuje.

Zatím nemáme lék, ale naději

„Není pochyb, že nejdůležitější by v léčbě Parkinsona bylo najít lék, který zpomalí postup nemoci,“ uvedl pro BBC profesor Rom Foltynie, který se na novém výzkumu podílel. Jeho tým vyzkoušel netradiční léčbu: polovině pacientů podal placebo a druhé polovině lék Exenatid, což je léčivo používané pro léčení diabetiků 2. typu. Současně brali všichni nemocní léky, které užívají dlouhodobě. Podle očekávání se u poživatelů placeba stav po 48 týdnech sledování zhoršil – ale ti, kteří brali Exenatid, zůstali stabilní. I tři měsíce poté, co byl experiment zastaven a přísun léku/placeba ukončen, na tom byli ti, kteří předtím brali Exenatid, lépe.

Muhammad Ali, jeden z nejznámějších sportovců s Parkinsonovou chorobou
Zdroj: CC BY-SA 2.0. Wikimedia Commons
Autor: World Economic Forum Annual Meeting Davos 2006

Vědci byli z výsledků nadšeni, současně ale vyzývají veřejnost i novináře k obezřetnosti: jde o první výsledek provedený na relativně malém vzorku osob. Musí být provedeno ještě velké množství dalších testů, aby se úspěšnost nadějného výzkumu potvrdila. „Jde o první klinický test reálných lidských pacientů s Parkinsonem, kde se našel nějaký efekt. Věříme, že Exenatid jen nemaskuje symptomy, ale doopravdy dělá něco, co se týká choroby,“ nadšeně výsledky komentoval Foltynie. Přesto bez dlouhodobějšího sledování není možné pokládat výše jmenovaný lék za lék na Parkinsonovu chorobu. Aby totiž měl lék pro nemocné nějaký smysl, musel by fungovat celé roky, ideálně i desetiletí.

Exenatid kontroluje hladinu cukru v krvi tím, že působí na senzor GLP-1. Tyto senzory jsou i v mozkových buňkách. Vědci, kteří na studii pracovali, se domnívají, že jim lék umožňuje pracovat efektivněji a tím zvyšuje jejich šanci na přežití. K výsledkům práce se vyjádřil i šéf britské nadace Parkinson UK David Dexler: „Tyto objevy nám dávají naději, že léky jako Exenatid zpomalují průběh nemoci – něco, co zatím žádná současná léčba neumí. Protože Parkinson nastupuje pomalu, byla tato studie zřejmě počtem testovaných příliš malá a trvala krátce na to, aby nám řekla, zda lék opravdu dokáže zastavit postup choroby, ale výsledky jsou určitě povzbudivé. “

Současně ale všichni oslovení vědci varují před tím, aby si nemocní lidé přidávali Exenatid mezi léčiva – minimálně dokud se nezjistí celková interakce této léčby.

Parkinson v České republice

Parkinsonovy choroby se Češi podle průzkumu bojí méně než rakoviny střeva či infarktu. Málo o ní vědí, přitom v ČR ji má až 20 000 lidí a do roku 2030 se počty zdvojnásobí. V roce 2040 má v důsledku degenerativního onemocnění mozku zemřít více lidí než na rakovinu střeva, plic, ledvin a melanom dohromady. Přesto Česko nemá národní strategii pro tuto nemoc, což dopadá na pacienty i ekonomiku, říká předsedkyně občanského sdružení Parkinson-Help Romana Skála-Rosenbaum.

Parkinsonovou chorobou onemocní lidé zpravidla mezi 50. a 60. rokem života. Každý desátý nemocný uslyší tuto diagnózu už před 40. rokem, právě u těchto mladších pacientů je potvrzena souvislost s mutacemi genů. Každý rok diagnostikují lékaři v Česku 1000 až 1500 nových pacientů.