Africká krize je na obzoru. Půdu ničí klimatická změna, lidé i nadužívání

Keňa i celá Afrika má problém s úrodnou půdou. Kontinent se zdá být tak rozsáhlý a krajina tak otevřená, působivost prostoru je jednou z neodmyslitelných složek krásy Afriky – ničím nenarušované výhledy, nekonečnost krajiny. V jistém smyslu jde však o iluzi.

Sioyiovi Lesinkovi Lekisiovi se nedávno někdo vloupal na farmu a ukradl mu veškerý dobytek a slepice. Zločinci jeho obydlí v okrese Laikipia v centrální části Keni zanechali, jako kdyby se jím prohnala živelná pohroma. Postarší muž však nepochybuje o tom, co zkázu způsobilo.

„Nedá se s tím nic dělat. Chtějí naši půdu,“ řekl Lekisio. Jeho okres ve velkém napadly houfy pastýřů z přilehlých oblastí, kteří útočí na všechny farmy a ranče stojící jim v cestě, ať už velké či menší. Kradou zvířata, vykrádají domy a původní majitele likvidují automatickými zbraněmi.

Afrika pod tlakem

Růst populace, klimatické změny, degradace půdy, eroze, pytláctví, globální ceny potravy a dokonce i výhody bohatství vyvíjejí na africkou půdu obrovský tlak. Podněcují konflikty napříč kontinentem, od Nigérie na západě až po Keňu na východě a ušetřena nebyla ani Laikipia, tradiční útočiště divoké zvěře a jedno z nejmalebnějších míst v Keni.

Video Přizpůsobují se změnám klimatu
video

Přizpůsobují se změnám klimatu

Okolnosti uvedly do pohybu velké skupiny lidí zoufale hledajících využitelnou půdu. Údaje americké agentury NASA dokládají katastrofální degradaci půdy v celé Africe, přičemž čerstvá studie uvádí, že více než 40 milionů Afričanů je závislých na půdě, jejíž zemědělský potenciál je na sestupu.

Rostoucí porodnost a délka života zároveň znamenají, že na africkém kontinentu by na konci století mohly žít čtyři miliardy lidí, což je desetkrát více než před 40 lety. Jde tedy o dvojsečný problém: kvalita zemědělské půdy se na mnoha místech zhoršuje a rychle se zvětšuje počet lidí, které by tato půda měla živit. Momentálně živí zemědělství sedm z deseti obyvatel, podle Světové banky více než na kterémkoli jiném světadíle.

Krize je už téměř tady

„Ta krize je na obzoru,“ řekl Odenda Lumumba, šéf nevládní organizace Kenya Land Alliance, jehož skupina se zabývá půdními reformami. „Jsme v podstatě na pokraji propasti,“ dodal.

Situaci dále komplikují změny klimatu. Vědci hovoří o vysychání velkých částí Afriky, přičemž proměny půdy v poušť budou podle nich pokračovat a přinesou další hladomory. Ty letos hrozí hned ve třech zemích a přes deset milionů lidí v Somálsku, Nigérii a Jižním Súdánu jsou nyní na pokraji vyhladovění.

Zemědělskou půdu však ničí další, mnohem prostší skutečnost: její nadužívání. Růst obyvatelstva způsobil, že africké rodiny si nemohou dovolit nechat půdu ležet ladem a doplnit zásoby živin. V mnoha oblastech je země natolik vysušená a vyčerpaná, že ani zřídkavý spásný déšť příliš nepomáhá.

„Čekají nás vážné problémy s nedostatkem jídla,“ řekl badatel z jihoafrického Institutu pro bezpečnostní studia Zachary Donnenfeld. „Stále více zemí bude závislých na dovozu. Také častěji uvidíme mezinárodní společenství v pozici záchranářů,“ vysvětlil Donnenfeld.

Zdánlivě pozitivní ekonomický rozvoj některých afrických regionů krizi rovněž prohlubuje. Se zlepšováním ekonomické situace obyvatel roste také spotřeba – vody, energie a většinou také masa. To vše posiluje nároky na přírodní zdroje. Nemluvě o stavbě nákupních center či obytných zón pro vzkvétající bohatší vrstvu obyvatelstva.

Detailní pohled na krizi

Okres Laikipia jen 100 kilometrů severně od metropole Nairobi je jakousi zmenšeninou celoafrické krize. Na drsné náhorní plošině navzájem bojují o místo na slunci chudí pastýři, bohatí vlastníci půdy, farmy různých velikostí, velkochovatelé dobytka, provozovatelé zájezdů, ekoaktivisté, sloni, lvi, hyeny, krávy, kozy a zebry.

Lidé tu vždy soupeřili o území, avšak podle mnohých místních je uplynulý rok vůbec tím nejhorším. Zabito bylo alespoň 80 lidí a násilnosti nejeví známky utuchání.

„Víme, že vzít někomu půdu je jako vzít mu ženu,“ řekl pastýř Parashuno Lekadero. Stál přitom na farmě, kterou si nedávno přivlastnil. Široko daleko nebyl žádný policista a pastýř hovořil sebejistě. „Je sucho. Máme spoustu zvířat. Tu půdu potřebujeme,“ dodal.