Odhady počtu budoucích migrantů jsou chybné, ukazuje studie

Mezinárodní vědecký tým expertů z Japonska, Filipín a Vietnamu představil práci, která vyvrací předpoklady o počtu migrantů, kteří se vydají do světa.

Odhady toho, co se stane v budoucnosti, jsou notoricky nespolehlivé. Často pracují jen s jednou veličinou, ale neberou v úvahu množství dalších faktorů. Podle nové práce, která vyšla v odborném časopise Nature Climate Change, se to týká také i předpovědí počtu migrantů, kteří opustí svou vlast kvůli přírodním katastrofám nebo klimatickým změnám. Vědci nejčastěji usuzují, že jakmile taková velká katastrofa udeří, původní populace zasaženou oblast opustí, což vyvolá tlak na obyvatelstvo v místech, kam migruje – a důsledkem může být obrovská migrační krize.

Video Rok 2016 byl klimaticky rekordní
video

Rok 2016 byl klimaticky rekordní

Vědci, kteří pracovali na výše zmíněné studii, ale na rozdíl od teoretických matematických modelů vycházeli ze zcela reálných situací, kdy příroda ohrožovala obyvatele filipínských ostrovů a ostrůvků – a zjišťovali, jak tito lidé na rizikové situace, jež značně zničily jejich rodná místa, reagovali. Konkrétně analyzovali populace ostrůvků Tubigon a Bohol.

/*json*/{"map":{"lat":11.585171157644188,"lng":124.91854672698366,"zoom":17,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Lidé vydrželi a změnili se

Roku 2013 v této oblasti došlo k silnému zemětřesení, kvůli němuž čtyři z tamních ostrovů poklesly natolik, že to způsobilo jejich výrazné zatopení. V současnosti jsou tak během každého vrcholného přílivu skoro celé pod vodou. Filipínská vláda se rozhodla, že obyvatelům těchto míst nabídne přesun na pevninu, současně jim také nabídla nové ubytování.

Jenže velké množství domorodců to odmítlo, místo toho zůstali na svém rodném místě – i přes všechny komplikace, jež jim to přineslo. Nechtěli se přesunout, ale přizpůsobit se změnám. Výzkumníci se mezi tyto domorodce vypravili a snažili se přímo od nich pomocí dotazníkových šetření zjistit, proč se takto rozhodovali.

Proč neopustit domov

Zjistili, že hlavním argumentem pro neopuštění ostrovů byly obavy ze ztráty jejich způsobu života a neochota i obava z toho, že by se museli přizpůsobovat novým neznámým podmínkám na pevnině. Riziko ze stoupajícího moře bylo vůči těmto faktorům pro domorodce výrazně méně důležité.

Dotazníky současně prokázaly, že lidé se byli schopní relativně dobře přizpůsobit. Místní komunity například začaly používat ke stavbám domů korály, které jsou pevnější a vůči mořské vodě odolnější než dříve využívané materiály. Navíc se začalo více šetřit dešťovou vodou, kterou také začali cíleně sbírat – právě její nedostatek je dnes pro komunity největší hrozbou.

Autoři práce z toho vyvozují, že mnohé předpoklady o migračních vlnách, které způsobí změny klimatu, jsou zřejmě výrazně nadsazené.