Dupání kolem kešek pomáhá vzácným mravkolvům. Český plán na pomoc přírodě

Originální způsob pomoci přírodě vymysleli biologové v jižních Čechách. Schránky na geocaching umísťují do míst, kde jejich hledači dupáním pomáhají ke vzniku jedinečných ekosystémů.

Vzácným rostlinám a živočichům v pískovnách pomáhá dupání lidí. Biologové k nim proto lákají na poklad ukrytý v zemi. Podle GPS souřadnic ho může najít kdokoli a hledači navíc svými podrážkami mimoděk pomáhají chráněným druhům. Spojení takzvaného geocachingu a ochrany přírody je originální metodou, kterou s úspěchem používají vědci z jižních Čech.

Video Geocaching pomáhá přírodě
video

Geocaching pomáhá přírodě

Cache nebo hovorově kešky. Po republice jich je přes osmdesát tisíc. Cílem této turistické hry je podle GPS souřadnic a dalších indícií najít ukrytou schránku. V České republice kešky pravidelně hledají desítky tisíc lidí. Hra spojuje turistiku a napínavou zábavu a také poskytuje záminku, jak dostat děti od počítačů a mobilů do přírody.

Keška, která pomáhá

Tato keška je ale výjimečná tím, že její nálezci kromě zábavy pomáhají chránit vzácné druhy rostlin a živočichů, které se specializují na písčité prostředí, jako je právě v jihočeských lagunách. Oldřich Nedvěd, zoolog z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, vysvětluje, jak to funguje: „Některé rostliny a živočichové potřebují volný písek, volnou půdu. A plevele, co tu vyrostly, je zastiňují a nedovolí jim růst, takže se musí trošku poničit.“ A právě o ničení plevelů se starají hledači kešek.

Jejich dupání pomáhá například bělolistu nejmenšímu, rostlině figurující na červeném seznamu ohrožených druhů. Jiří Řehounek, entomolog ze sdružení Calla popisuje, proč je rostlinka tak citlivá: „Nesnáší konkurenci  jiných rostlin, hlavně trav; a když tady lidi dupou, tak ten sešlap omezuje právě ty konkurenční druhy a samotnému bělolistu nevadí.“

Dupání pomáhá nejen rostlinám, ale také některým druhům živočichů – díky nim se na místě objevil například vzácný mravkolev. Jeho larvy skryté v písku loví menší druhy hmyzu a mohou přežívat. „Od té doby, co po tom svahu chodí geokačeři, tak svah hodně ujíždí a vzniká tu převis. Díky tomu je tam sucho - a do toho jemného materiálu si mravkolvi vyhrabávají ty své pasti,“ vysvětluje biolog Řehounek.

Čeští biologové zatím kešky umístili do sedmi pískoven a výsledky si velmi chválí. Je tak možné, že originální metodu využijí i jinde.