Klimatická změna sežehne hrabáče. Proti horku a suchu se neumí bránit

Hrabáči jsou podle nového výzkumu jihoafrických vědců velmi špatně adaptovaní na další oteplování planety. Pokud k němu dojde, můžeme očekávat zásadní pokles jejich populace.

Hrabáči jsou pro biology víc než zajímaví savci. Jde o jediné zástupce dnes ji vymřelé skupiny savců, na Zemi dnes nežijí žádní jejich blízcí příbuzní. Vzhledem připomínají prasata, způsobem obživy i tvarem tlamy mravenečníky – stejně jako oni se totiž živí termity. Kromě toho jsou podle řady studií jedním z klíčových zvířat, jejichž aktivita má zásadní dopad na celý ekosystém, kde žijí.

Nory, které si hrabáči kopou, totiž využívá, poté, co je hrabáči opustí, velké množství zvířat. Každá taková nora se okamžitě stává samostatným malým ekosystémem. Právě proto zajímalo vědce z jihoafrické University of the Witwatersrand, jak jsou hrabáči vybavení na změnu klimatu; v Jižní Africe se projevuje oteplováním a intezivnějšími suchy. Svůj výzkum popsali v odborném mezinárodním časopise Biology Letters.

Biologové připevnili na těla několika hrabáčů sledovací zařízení a monitory a sledovali, jak se hrabáči chovali, když jejich oblast zasáhla sucha. Právě velmi podobné klima by oblast Jižní Afriky měla zažívat i v budoucnosti. Monitory sledovaly jak teplotu těl hrabáčů, tak i místa, kde se pohybují – a vědci velmi brzo zjistili, že údaje ukazují, jak špatně si hrabáči vedou. Ze šesti sledovaných hrabáčů jich totiž pět uhynulo, všichni z jiných než přirozených příčin.

Data ukázala, že s příchodem vedra a sucha hrabáči razantně změnili své návyky – častěji se vydávali ven z nor, měli vyšší tělesnou teplotu a zjevně byli i podvyživení. Problém je v termitech a mravencích, kteří představují hlavní kořist hrabáčů; aby přežili, potřebují jistou míru vlhkosti půdy. Protože nebyla dostatečná, začaly kolonie vymírat a hrabáči nedostali dostatek živin. I když vyráželi za potrvou nejen v noci, jak je u nich obvyklé, ale i přes den, stejně jí nenašli dost.

Navíc se pohybem po rozpálené zemi ve dne vyčerpávali, což jim spotřebovalo zbytky energie. Vědci se v závěru práce shodují, že populace hrabáčů v budoucnosti prudce poklesnou.