Rusko odložilo let sond na Měsíc, průmysl země by to nezvládl

Rusko nejméně o rok odložilo plány na vyslání automatických sond na Měsíc. Novinářům to v Moskvě řekl ředitel Ústavu kosmických výzkumů Lev Zeljonyj.

Země a Měsíc na jedné fotografii
Zdroj: NASA

Start orbitálního modulu Luna 26 se místo roku 2020 uskuteční v roce 2021, o rok je odložena i mise přistávacího modulu Luna 27, původně plánovaná na rok 2021.

Důvodem je podle ruského vědce projekt ExoMars, jehož druhou etapu chce agentura Roskosmos realizovat v roce 2020. Projekt Roskosmosu a Evropské kosmické agentury (ESA), který je zaměřený na hledání stop života na Marsu, začal loni na jaře, kdy se k Marsu vydala evropská družice Trace Gas Orbiter. Během druhé etapy by měla ESA vyvinout přistávací modul a Roskosmos robotické vozítko, které bude k planetě vysláno.

Video Karel Pacner o cestě na Mars
video

Karel Pacner o cestě na Mars

Program výzkumu Měsíce nedokáže ruský kosmický výzkum realizovat souběžně s programem ExoMars, řekl Zeljonyj. „V roce 2020 musíme v měsíčním výzkumném programu udělat pauzu, protože dva meziplanetární starty během jednoho roku ruský průmysl nezvládne,“ prohlásil vědec. „Bojujeme, aby odklad nebyl ještě delší,“ dodal.

Orbitální družice Luna 26 má Měsíc obíhat ve výšce 200 kilometrů a má provádět distanční sledování jeho povrchu. Přistávací modul Luna 27 chtějí ruští vědci vyslat k jižnímu měsíčnímu pólu, kde má s pomocí hlubinných vrtů zkoumat měsíční horniny. V roce 2024 chce Rusko vyslat k Měsíci automatickou kosmickou stanici Luna 28.