Čeští vědci pomohli pochopit, v čem se liší naše a tropické lesy. Klíč je v zákonech rozmanitosti

Čeští ekologové a biologové slaví významný mezinárodní úspěch. Závěry celosvětové studie o biologické rozmanitosti a vzájemném působení stromů v závislosti na jejich hustotě v pralesích tropů a mírného pásma jim otiskl prestižní vědecký časopis Science.

Tým 50 vědců přinesl cenné poznatky o mechanismech, které způsobují a udržují rozdílnou druhovou rozmanitost lesů tropického a mírného pásu. Výsledky lze přeneseně využít zejména při tvorbě koncepcí managementu lesů v chráněných územích, kde by se plánování a udržitelnost cílové dřevinné skladby měly opírat právě o poznatky o konkurenčních vlastnostech dřevin.

Ve studii se zúročil dlouholetý program výzkumu přirozených lesů v České republice, který realizoval tým odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy.

„Zvyšuje-li se hustota určitého druhu dřeviny, roste také koncentrace jejich škůdců a zvyšuje se její konkurence uvnitř samotného druhu. Tak je omezován další rozvoj populace dané dřeviny. Tento vztah, nazývaný negativní závislost na hustotě jedinců stejného druhu, nejsilněji působí v tropech. Také je jedním z faktorů, který vytváří jejich obrovskou druhovou rozmanitost. To je zjednodušeně hlavní sdělení nejnovější vědecké práce, kterou publikoval druhý světově nejvýznamnější časopis v oboru přírodních věd – Science,“ uvádí Tomáš Vrška, který se za český tým na výzkumu podílel.

 

Článek hodnotí výsledky rozsáhlých měření na 24 výzkumných plochách v rámci celosvětové výzkumné sítě ForestGEO® . Vědečtí pracovníci z brněnského odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity spolupracovali na studii, která analyzovala téměř 2,4 milionu prostorově zaměřených stromů ve více než 3000 druzích dřevin.

Pro studii byla využita i data z výzkumné plochy v Žofínském pralese nacházejícím se v Novohradských horách poblíž hranic s Rakouskem. Plocha tohoto pralesa reprezentuje typická stanoviště podhorských lesů mírného pásma v Evropě. Díky časové řadě opakovaných měření od roku 1975 a přesným metodám měření stromů patří tato plocha ke světové špičce.

Intenzita negativní závislosti na hustotě jedinců stejného druhu byla testována nejenom v globálním měřítku od tropů k mírnému pásmu, ale i v rámci lokálních populací jednotlivých druhů dřevin. Výzkum ukázal, že její síla plynule klesá z tropických oblastí do mírného pásma. V tomto směru se však mění její relativní intenzita vzhledem k hojnosti výskytu jednotlivých druhů dřevin. Zatímco v tropech nejsilněji působí na menšinové (vzácnější) druhy, v lesích mírného pásma je negativní závislost na hustotě nejsilnější u dominantních druhů dřevin.


„Studie prokázala, že tyto komplexní vztahy významně přispívají k přirozenému udržování rozdílné druhové rozmanitosti tropických lesů a lesů mírného pásma. Výsledky lze do jisté míry přenést i do praxe: zejména pro tvorbu koncepcí obnovného managementu lesů v chráněných územích,“ dodal Tomáš Vrška.