Velký čínský problém: Raketa, která měla letět na Měsíc, selhala

O víkendu měla odstartovat čínská raketa Dlouhý pochod 5. Přes první optimistické zprávy však nakonec přišla studená sprcha – mise nebyla úspěšná. Pro Čínu to může znamenat větší problém, než se zdá.

Raketa Čchang-čeng 5 neboli Dlouhý pochod 5 odstartovala z vesmírného střediska Wenchang na svou misi v neděli 2. července. Na oběžnou dráhu nesla velmi těžký komunikační satelit Shijian-18.

Při letu se však stala zatím nespecifikovaná nehoda. Šlo teprve o druhý start čínského nosiče, jenž by se měl stát základem dalšího vesmírného úspěchu Číny.

Nejde jen o izolovaný problém, právě tato raketa má hrát klíčovou roli v čínských plánech na cesty k Měsíci i Marsu. Příčiny zatím nejsou přesně známé, komentátoři v průběhu startu tvrdili, že bylo všechno v naprostém pořádku. Řídicí středisko dokonce oznámilo úspěch mise s tím, že se oddělil modul od satelitu. Teprve hodinu po startu oficiální tisková zpráva oznámila, že mise byla neúspěšná.

Vypadá to, že komplikace se objevily ve 347. sekundě letu, dvě sekundy poté už nepracoval jeden z motorů. Druhý motor nestačil tuto ztrátu tahu nahradit a raketa začala ztrácet výšku. Kvůli tomu došlo později k odhození hlavního stupně, druhý stupeň nemohl ztrátu kompenzovat: raketa se včetně družice rozpadla ve výšce asi 75 kilometrů.

Ani loňský start stejné rakety přitom neproběhl bez problémů, podařilo se je však nakonec překonat.

Odvážné plány a jejich překážky

V úterý 27. prosince 2016 oznámila čínská vláda ambiciózní plán na posílení svého výzkumu vesmíru. Jeho součástí je přistání sondy na odvrácené straně Měsíce do roku 2018 a start vlastní rakety na Mars do roku 2020. Na odvrácené straně Měsíce zatím nikdo nepřistál – Čína by tak byla první zemí, které se to podaří.

Ve zprávě stojí: „Prozkoumat rozsáhlý vesmír, vyvíjet kosmický průmysl a udělat z Číny vesmírnou velmoc, to je sen, který vytrvale sledujeme.“ Čína podle této zprávy chce využívat vesmír k mírovým účelům a také, aby zajistila národní bezpečnost a prováděla tam špičkový vědecký výzkum.

Cíle měly být naplněny právě nosičem Dlouhý pochod 5. Její nejdůležitější mise v blízké budoucnosti měla nastat již v listopadu letošního roku – měla nést loď, která přistane na Měsíci, odebere z něj vzorky hornin a vrátí se s nimi zpět na Zemi. Je možné, že vyšetřování nehody a řešení jejích následků posune podzimní start a také zpomalí celý čínský pětiletý plán na průzkum sluneční soustavy.

Pomůže nová generace raket – ale až za 13 let

V budoucnosti by měl být Dlouhý pochod 5 nahrazen ještě silnější raketou s názvem Dlouhý pochod 9. Ta by měla zajistit nejen úspěšné přistání člověka na Měsíci, ale také budoucí průnik do vzdálenějších částí sluneční soustavy.

„Ve vesmírném průmyslu se říká, že když chcete toto odvětví rozjet, nejprve musíte vyvinout raketu – a abyste vyvinuli raketu, musíte mít nejdřív motor,“ oznámil viceprezident Čínské vesmírné agentury Wu Yanhua na tiskové konferenci. Věří, že první let tohoto supertěžkého nosiče by mohl proběhnout kolem roku 2030.