Intenzivní jazykové kurzy: mají smysl, nebo jde o vyhozené peníze?

Se začátkem prázdnin začínají intenzivní jazykové kurzy. Někdo na ně nedá dopustit, jiní lidé se jim naopak snaží vyhýbat. Rozhodně nejsou vhodné pro každého, ale většinou mohou s jazykem hodně pomoci.

Základem učení se jazyku je motivace. Intenzivní kurzy mají v tomto ohledu zásadní výhodu: intenzivní motivační impuls je vlastně krátkodobý start, který člověka krátkodobě nakopne a může vést k velmi intenzivnímu pokroku. Motivaci tedy nestačí během krátké doby kurzu ztratit, většinou mu vydrží po celou dobu takové akce.

Video Tomáš Gráf o intenzivních jazykových kurzech
video

Tomáš Gráf o intenzivních jazykových kurzech

Takové intenzivní kurzy jsou vhodné pro začátečníky i pokročilé, pro každou skupinu však z jiného důvodu. Začátečníci poměrně rychle postupují ve znalostech. Začátek učení se jazykům není úplně obtížný, například přejít ze stupně A1 na A2 trvá jen 80 hodin studia, uvádí Tomáš Gráf z FF UK. Nevýhodou je, že efekt intenzivního kurzu je poměrně krátkodobý. Naproti tomu pro pokročilejší může takový kurs vést k dlouhodobějšímu upevnění znalostí: mají už dostatečnou znalost na to, aby se ty nově získané staly součástí tohoto systému.


Nevýhody intenzivních kurzů

Tyto kurzy mají samozřejmě i řadu nevýhod. Intenzita učení je problematická v mnoha oblastech – tou nejhorší je zahlcení. Obrovské množství informací může být pro lidský mozek někdy nadbytečné, nestačí pak pobírat všechno, co mu učitelé prezentují. Proto je dobré, když pedagogové střídají ve výuce intenzivní a odpočinkové aktivity.
Z tohoto důvodu je velmi důležité prostředí v místě, kde kurz probíhá – mělo by být dostatečně světlé a především dobře odvětrávané.

Kurzy v zahraničí

Velmi často se v létě s nástupem prázdnin objevují zahraniční kurzy. Ty jsou dražší než kurzy v Česku, ale slibují lepší výsledky. Podle Tomáše Gráfa to tak však nemusí být. Právě v cizím prostředí je totiž celá řada vjemů, které mohou člověka od samotného učení odlákávat. Na takových akcích se mnohem častěji lidé věnují prohlížení památek, socializaci s novými známými – než intenzivnímu studiu.

Rodilí mluvčí

Řada jazykových agentur i studentů věří, že zárukou dobrého učení se jazykům je rodilý mluvčí. Podle Gráfa to není úplně logické – základem kvalitní výuky je především kvalitní a tedy vzdělaný a současně charismatický pedagog. Zda je to rodilý mluvčí nebo Čech není zase tak důležité.

Jak poznat kvalitní jazykový kurz

Neexistují žádné zázračné metody. „Existuje sice spousta kejklířů a šarlatánů, kteří něco takového slibují, ale jazyk je natolik složitý systém, že to reálně není možné,“ uvádí Gráf. Mnohem důležitější jsou podle něj zdánlivé detaily, například to, aby studenti uvnitř skupiny měli pokud možno vyrovnané znalosti.

Zásadní ovšem je, aby jazyková škola dobře znala Společný evropský referenční rámec. Jde o dokument Rady Evropy umožňující vzájemné porovnání znalostí osob v oblasti vzdělání a znalosti cizích jazyků v rámci Evropské unie. Dnes se používá pro výuku jazyků univerzálně po celé Evropě. Oblasti cizích jazyků definuje šest kategorií podle úrovně znalosti cizího jazyka. Jsou to kategorie A1, A2, B1, B2, C1, C2. Jednotlivé kategorie zohledňují úroveň komplexního zvládnutí jazyka studentem na všech úrovních (poslechu, čtení, schopnosti konverzace a kvality písemného projevu). Studenti cizích jazyků tak mohou cestovat do Evropy s jazykovým pasem či diplomem z jazykové školy, který obsahuje datum a úroveň žáka dle SERR. V současné době většina jazykových učebnic uvádí referenční úroveň, s níž by žák měl do kurzu vstoupit a na kterou by se po jejím zvládnutí měl posunout.

Kurz by měl mít nějaké důsledky – neměl by být věnován jen době kurzu, ale jeho součástí by mělo být i to, doporučit studentovi, co dělat poté. Tedy, jak se má dál zlepšovat.