Analýza invaze: vědci poprvé popsali, jak se nepůvodní zvířata šíří po Zemi

Čeští vědci se podíleli na první globální analýze míst, kde se vyskytují rostliny a zvířata, která zdomácněla mimo oblast svého původního rozšíření. Studii, jež vznikla pod vedením univerzity v britském Durhamu, tento týden publikoval prestižní časopis Nature Ecology and Evolution.

Invazivní šedé veverky vytlačují ty klasické zrzavé
Zdroj: Pixabay

Spoluautory analýzy jsou Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Informovala o tom mluvčí akademie Miroslava Kaňková.

Nová zjištění ukazují, že celosvětové snahy o omezení dopadů invazí nepůvodních rostlin a živočichů a o ochranu původní přírody by se měly soustředit především na ostrovy a pobřeží. V těchto oblastech se nepůvodním druhům daří nejsnáze zdomácnět. Z přímořských oblastí se nové druhy dostávají do nitra kontinentů. Přitom platí, že jim více vyhovuje dobrá ekonomická situace regionu a vyšší hustota zalidnění.

„Teď když víme, jak jsou jednotlivé světové oblasti ohroženy konkrétními nepůvodními skupinami, umožní nám to lépe naměřovat prostředky na potlačení dopadů invazí,“ řekl Pyšek. Jedním z možných řešení může být regulace počtů zdomácnělých druhů.

Studie je založena na datech o osmi skupinách organismů. Těmi jsou cévnaté rostliny, pavouci, mravenci, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci. Jejich výskyt vědci zkoumali na 186 ostrovech a 423 pevninských oblastech po celém světě. Zjistili, že mezi tři nejzasaženější regiony patří Havajské ostrovy, Severní ostrov Nového Zélandu a indonéské Malé Sundy.

Problém pro 21. století

Na Havajských ostrovech žije velký počet zdomácnělých druhů ze všech skupin, které studie zahrnula. Na Novém Zélandu tvoří nepůvodní druhy polovinu flóry a predátoři mezi savci představují vážné ohrožení pro mnoho druhů ptáků, kteří v předchozích staletích nemuseli na izolovaném ostrově takovému nebezpečí čelit.

Video Události
video

Válka s invazními druhy v Česku

Zdroj: ČT24

V Evropě sice počty zdomácnělých druhů cizího původu nedosahují takových hodnot, mezi pevninskými oblastmi ale podle studie patří k poměrně ohroženým. Vědci to dokládají na trvalé přítomnosti papouška alexandra malého nebo veverky šedé, která v některých oblastech vytlačuje původní domácí veverku. Objevují se i méně známé druhy pavouků, jako je jedovatá snovačka ostrovní, která se do Británie dostala s dováženým ovocem.