Které oběti totalitních režimů leží v masových hrobech? Nový projekt dává Jména mrtvým

Pojekt Jména mrtvým chce poznat oběti totalit v masových hrobech. Kvůli neúplné evidenci se podařilo dohledat jen zlomek osudu ostatků zemřelých politických vězňů.

Video Události
video

Odborníci se snaží dát jména obětem totality

Pomoci identifikovat oběti totalitních režimů v masových hrobech má projekt Jména mrtvým, který představila organizace Centrum pro dokumentaci totalitních režimů. Vznikl kvůli nedostatečné aktivitě státních institucí, mohl by odhalit například ostatky aktérů atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

V první fázi chtějí autoři zajistit vytvoření seznamu zemřelých z období totalitních režimů, kteří byli uloženi v neoznačených hrobech a zajistit vzorky DNA od jejich příbuzných.

Jak uvedl soudní znalec v oboru genetiky Daniel Vaněk, v dalších fázích projektu se plánuje archeologické ohledání pohřebišť, vyzvednutí ostatků, jejich antropologické ohledání a genetická identifikace. První fázi projektu jeho organizátoři financují z vlastních zdrojů.

Hromadná pohřebiště se nacházejí v Praze, Brně, Ostravě a ve Valdicích. Největší je na hřbitově v Ďáblicích, kde je ve společných hrobech uloženo patrně 2800 rakví.

Jsou mezi nimi i ostatky parašutistů, kteří podnikli atentát na Heydricha, a podle historika Aleše Kýra také 137 popravených či zemřelých politických vězňů z poúnorového období.

 

Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu ve zprávě z loňského listopadu konstatoval, že se kvůli neúplné evidenci podařilo dohledat jen zlomek osudu ostatků zemřelých politických vězňů. V případě ďáblického hřbitova by podle úřadu exhumace těl odbojářů byly možné pouze za podmínky, že se podaří získat dostatečné množství dokumentů, s jejichž pomocí bude možné určit místo pohřbení hledané osoby.

Projekt „nebude tak úplně závislý na přístupu ministerstva obrany a dalších institucí“, uvedl jeden z podporovatelů, místopředseda Senátu Jiří Šesták z klubu Starostů.

Projekt má podporu nejen řady politiků včetně vicepremiéra Pavla Bělobrádka nebo ministra kultury Daniela Hermana (oba KDU-ČSL), ale i prezidentských kandidátů Jiřího Drahoše, Michala Horáčka a Marka Hilšera. Připojila se také řada vědců, kulturních osobností a bývalých politických vězňů včetně Josefa a Zdenky Mašínových.