Jak psi, tak vlci jsou vybavení mechanismem, který jim umožňuje poznat, když je někdo podvádí. A současně se z toho umí poučit – pokud je někdo podrazí, odmítají s ním spolupracovat. Autoři studie, kteří tento fenomén popsali, věří, že schopnost rozpoznat spravedlnost se vyvinula právě u zvířat žijících ve smečkách.
Psi poznají, že je člověk podvádí. Naznačuje to, že spravedlnost máme vrozenou
Etologové již dříve popsali, že psi jsou schopní rozpoznat, jestli je vůči nim někdo nespravedlivý, zejména když je někdo srovnává s jinými psy. Doposud ale netušili, kde se tato dovednost u psů vzala, ani jak přesně funguje.
Proto se vědci z vídeňské univerzity rozhodli prozkoumat ho podrobně jak u psů, tak u jejich genetických příbuzných – vlků.
Vlci a psi jsou si stále velmi podobní
Testovali vždy dvojici psů a vlků v několika sériích experimentů. V prvním psy naučili mačkat tlačítko tlapkou – když to zvíře udělalo, dostalo odměnu v podobě jeho oblíbené pochutiny. Psi přitom byli v oddělených klecích, ale viděli na sebe.
Když vědci jednoho ze psů přestali odměňovat, zatímco druhému odměnu dále dávali, po nějaké době neodměňovaný pes přestal spolupracovat. Stejné výsledky vědci pozorovali také u vlků, podobná u nich byla i doba, po které přestali reagovat na nabídku zmáčknout tlačítko.
V druhé sérii experimentů byl scénář velmi podobný – jen místo žádné odměny vědci dávali jednomu ze psů/vlků horší odměnu, přestože uspěli stejně dobře jako druhý pes. Výsledek pokusu byl stejný jako u prvního experimentu: nespravedlivě odměňovaní psi i vlci přestali reagovat a dalších pokusů se odmítli zúčastnit.
Vědcům to prozradilo, že psi jsou schopní vnímat i nespravedlnost – „ukázalo nám to fakt, že umí rozlišovat mezi spravedlivou a nespravedlivou odměnou,“ vysvětluje spoluautorka práce Friederike Rangeová. „Odmítali spolupracovat s trenérem, protože odměnu pro druhého pokládali za nespravedlivě vysokou, i když oni sami nějakou dostali.“
Máme to v genech
Výsledky tohoto pokusu ukazují, že psi patří do velmi malé skupiny zvířat, která takovou schopnost mají – zatím v ní byli jen primáti. Shodou okolností byl tento týden zveřejněn jiný výzkum, který zkoumal krkavce, a prokázal, že také oni rozlišují nespravedlnost. Primáti jsou při těchto pokusech zdaleka nejvíce emocionální; je známý například pokus s malpami kapucínskými, kdy opice, kterou vědec delší dobu takto nespravedlivě trestal menšími odměnami, začala tyto odměny (konkrétně drobné nezralé banány) po výzkumníkovi vztekle házet.
Pro naše poznání zvířat i samotného člověka je tento experiment značně důležitý; ukazuje totiž, že smysl pro spravedlnost není u člověka žádný sociální konstrukt, ale něco, co máme „zapsané v genech“ a co je naší zcela přirozenou součástí. Tento instinkt pro spravedlnost se zřejmě vyvinul v dobách, kdy naši prapředkové žili v tlupách, kde bylo třeba odměňovat členy takové skupiny za spolupráci.