Děti rozpoznají tvář člověka, ještě když jsou v děloze

Každý rodič to dobře zná – malé děti mají ze všech vizuálních podnětů zdaleka největší zájem o obličeje. Řada studií to potvrdila seriózním výzkumem. Nyní se ukazuje, že děti si předpoklady pro tuto dovednost vyvíjejí už v děloze.

Dítě v děloze
Zdroj: Kirsty Dunn a Vincent Reid

Díky pokroku v moderních technologiích víme o schopnostech ještě nenarozených dětí čím dál více – například to, jak dobře rozeznávají lidský hlas a že se možná dokonce ještě v děloze učí rozumět mateřskému jazyku. A teď vědci popsali, že již z dělohy děti rozeznávají tvářím podobné tvary. Když vědci svítili na břicha těhotných matek, sledovali, na jaké tvary a vzory děti nejvíc reagují. Hlavy děti nejvíc otáčely právě za tvary, které připomínají lidské obličeje.

Děti vidí víc, než jsme tušili

Vědci zveřejnili výsledky výzkumu v odborném časopise Current Biology na začátku června. Jde o vůbec první práci, která ukazuje, jak vypadá vizuální vnímání vnějšího světa u dětí. „Prokázali jsme, že ještě nenarozené děti dokáží rozlišit mezi tvary, přičemž upřednostňují tvary podobné obličejům před ostatními,“ uvedl vedoucí tohoto výzkumu Vincent Reid z Lancaster University. „U dětí jsme tuto preferenci rozpoznali už před desítkami let, ale nikdo zatím neprozkoumal, jak je tomu u nenarozeného plodu.“

Takovému výzkumu doposud bránily především překážky technického rázu; jenže pokrok v technických oborech je v posledních letech tak velký, že i tato poslední překážka padla. Konkrétním přístrojem, který umožnil tento pokus, byl 4D ultrazvuk s vysokou citlivostí.

Vědci testovali 39 lidských plodů ve třetím trimestru, jež sledovali právě pomocí výše uvedeného přístroje. Skrz břišní stěnu matky svítili dovnitř silné paprsky světla, vždy různě uspořádané – dítě díky tomu vidělo uvnitř na stěně dělohy nejrůznější tvary. Tyto světelné objekty se navíc pohybovaly, takže vědci mohli sledovat, jak na ně děti reagují.

Plod vidí 

Pokud dostávaly obrazce do nějaké míry podobné lidské tváři (například tři světlené body připomínající oči a ústa), pak reagovaly mnohem živěji a aktivněji – sledovaly častěji takové „tváře“ otáčením hlavy a někdy i celého těla.

„Počítali jsme i s možností, že děti budou sledovat všechny tvary se stejným zájmem – přece jen jsou takové podněty pro ně zcela nové,“ uvedl Redi. „V takovém případě by se jejich reakce nijak nelišily. Ale ukázalo se, že reagují zcela odlišně na stimuly připomínající obličeje a že jejich reakce jsou v tomto ohledu značně podobné tomu, jak reagují novorozenci.“

Výzkum ukazuje, že tato preference pro lidské obličeje vzniká již v děloze, kde ji děti vlastně nemohou ještě ani nijak použít – nejde tedy o nic naučeného. Současně tento výzkum jasně prokazuje, že děti již v děloze mají poměrně dobře vyvinutý zrak a jsou do jisté míry schopné vnímat vnější svět – zejména, když je podnět doprovázený jasným světlem. Reid dokonce nastávajícím matkám doporučuje, aby se vyhnuly silným světelným paprskům dopadajícím na jejich břicha.

Stejný tým nyní pracuje na zdokonalení světleného zdroje, jenž by umožnil v experimentu pokračovat – nyní by vědci rádi ověřili, zda jsou nenarozené děti ve třetím trimestru schopné rozlišovat mezi kvantitou nebo dokonce schopné počítat.