Místo, na kterém dnes leží velká část Prahy a její jihozápadní okolí, bylo před bylo před stamiliony let mořským dnem na jižní polokouli. Toto geologicky cenné území by se mohlo stát Národním Geoparkem, záměr totiž podporují i Středočeský kraj a památkový ústav. Konečným cílem je zápis mezi globální geoparky UNESCO, kam už teď patří například Český ráj.
Mezi Zdicemi a Prahou má vzniknout geopark. Zdejší „encyklopedii věků“ znají vědci z celého světa
- V národním, evropském i světovém měřítku je geoparkem myšleno území, kde se soustřeďují geologické lokality a další zajímavosti, například historické a kulturní povahy, které jsou spojeny s geologickou výjimečností území.
Vrch Homolka u Velké Chuchle je místo, podle kterého vědci na celém světě dělí prvohorní období spodního devonu. Celosvětová vědecká komunita mluví o takzvaných stupních „prag“ a „lochkov“. Petr Budil, vedoucí sbírek České geologické služby, vysvětluje: „Ať už jste kdekoli na celém světě, v Číně, ve Spojených státech, v Rusku v Austrálii - termín prag, vlastně název hlavního města Prahy přeneseně, musí používat odborníci na celém světě. Doslova.“
Geopark na Barrandově (zdroj: ČT24)
Jde jen o jeden z řady geologických unikátů, které by se měly stát součástí nového Národního Geoparku Joachima Barranda. Prosazuje ho Společnost Národního Muzea. Co jen záměrem celého plánu, popisuje Jiří Kvaček, vedoucí paleontologického oddělení Národního muzea: „Plánujeme odlehčit místům, která jsou přetížená, jako je Karlštejn, Koněpruské jeskyně a odvést návštěvníky do míst, která neznají.“ Petr Budil s ním souhlasí: „V podstatě máme tady k dispozici hrnce zlata, které buď necháme volně ležet a bez povšimnutí kolem nich budeme chodit, anebo je využijeme.“
K čemu je geopark?
- Geopark rozhodně není území, kde je uplatňována další zvláštní ochrana nad rámec stávající ochrany přírody. Geopark má naopak získat pozornost turistů i obyvatel pro svou atraktivitu, kulturní a historické dědictví, ale především pro zajímavou geologickou minulost.
Autorům tohoto nápadu nejde o zvýšení ochrany přírody nebo omezení pohybu lidí. Naopak: cílem je lokalitu popularizovat. Lákají třeba naleziště fosilií: „Máte tady suťová pole. Suť, ve které, když je člověk trochu pozornější, tak v nich může najít velké množství pěkných zkamenělin,“ popisuje výhody lokality Budil.
Přínosem geoparku je podpora geoturistiky, podpora vzniku pracovních a podnikatelských příležitostí pro služby nově poskytované návštěvníkům v území, zvýšení mezinárodní prestiže a popularity regionu a jeho geoturistických nabídek. Geopark může přinést nové příjmy a rozvoj turistiky v regionu i v období krize.
Území navrženého Geoparku Joachima Barranda nabízí nejen stávajících 70 geologických lokalit, ale i muzea, geologické expozice pod širým nebem, veřejně přístupné jeskyně, důlní skanzeny, geoexpozice a řadu zajímavostí kulturně-geologické povahy. Geopark Joachima Barranda by měl aktivity v celém území zkoordinovat a myšlenkově propojit tak, aby z nich místní obyvatelé i turisté a zahraniční návštěvníci nejvíce získali.
Mapa geoparku
Společnost Národního muzea věří, že UNESCO by za pár let mohlo uznat i chystaný geopark. Prvním krokem ale bude vytvořit ho na národní úrovni - tedy zajistit finance i podporu místních obcí a podnikatelů. Myšlenku vyhlášení geoparku formulovala skupina geologů, paleontologů, přírodovědců a příznivců Českého krasu a Barrandienu již na počátku milénia. Nositelkou praktických činností k vyhlášení geoparku se stala Agentura Koniklec, o. p. s. (AK) – obecně prospěšná společnost založená již v roce 1992. AK připravila rozvojové projekty geoparku a dlouhodobě podniká kroky k propagaci geoparku a jeho území. Myšlenka Geoparku J. Barranda má podporu ministerstva životního prostředí a Středočeského kraje.