Německá vláda chystá přísnější postup proti rodičům, kteří odmítají nechat očkovat své děti. Příští týden ve čtvrtek by měl parlament schválit návrh zákona, na základě kterého by mateřské školy musely zdravotním úřadům hlásit rodiče, kteří nepředloží důkaz o tom, že se s lékařem o očkování svých dětí poradili.
Odpůrci očkování mají problém: Německo proti nim chystá přísný postup
„Zdravotní úřady tak dostanou potřebné informace, aby se mohly s rodiči spojit a poskytnout jim poradenství,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Předložit mateřským školám dokument, který dokládá, že rodiče s lékařem konzultovali očkování svých dětí, je od poloviny roku 2015 v Německu povinné. Pokud se rodič zdráhá, hrozí mu podle zákona pokuta až 2500 eur (66 000 Kč). Dosud se ale mateřské školy mohly samy rozhodnout, zda odpůrce očkování nahlásí úřadům či nikoliv.
Lékařka Jilichová Nová: Tvrdých odmítačů očkování je málo, velká je šedá zóna (zdroj: ČT24)
Německo není jediné, které zpřísňuje postup vůči rodičům, kteří odmítají očkování. Před dvěma týdny Itálie zavedla povinnost očkovat školní děti do 16 let hned dvanácti vakcínami. Podle vyjádření premiéra Paola Gentiloniho se vláda ke kroku rozhodla, aby bojovala proti „pseudovědeckým teoriím“, které způsobily, že se výrazně snížila proočkovanost italské populace. Děti, jež nebudou od září očkované, nebudou moci do mateřských školek. Rodičům neočkovaných dětí ve školním věku budou hrozit vysoké pokuty.
Německá cesta
Podobná opatření jako v Itálii požaduje také německý Svaz lékařů pro děti a mládež (BVKJ). Podle dnešního vyjádření ministra zdravotnictví Hermanna Gröheho Berlín ale podobně přísný krok jako Řím zatím nechystá.
Německo letos zaznamenalo už 410 případů spalniček, tedy více než během celého loňského roku. V západoněmeckém Essenu minulý týden na spalničky zemřela 37letá žena. V Itálii tento rok zaznamenali už 2000 případů tohoto virového infekčního onemocnění, což je ve srovnání s rokem 2015 téměř desetkrát více.
Pro děti v Česku je nyní povinné očkování hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B. Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi.
Spalničkový příklad
Například proti spalničkám se v Česku očkuje od přelomu 60. a 70. let minulého století. Podle Státního zdravotního ústavu proočkovanost dětí příslušného věku dvěma dávkami vakcíny v posledních letech ale klesá. Zatímco v roce 2012 dosahovala 98,5 procenta, ke konci roku 2015 to bylo 93,5 procenta. Odborníci uvádějí, že větší epidemie mohou vznikat tam, kde proočkovanost klesne pod 95 procent.
Loni v lednu se Ústavní soud zastal rodičů z Brněnska pokutovaných za to, že nenechali naočkovat dítě povinnou hexavakcínou. Důvodem pro odmítnutí očkování může být nejen náboženství, což soud uznal již v minulosti, ale v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu.
- V České republice bylo v roce 1920 uzákoněné povinné očkování proti pravým neštovicím (v roce 1980 byla vakcinace ukončena). Nyní se v Česku povinně očkuje proti devíti nemocem, z nich šest – záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae a dětská obrna – je v hexavakcíně a pak se celoživotně doočkovává proti tetanu. Další tři, spalničky, zarděnky a příušnice, jsou v trojvakcíně. Děti v riziku se očkují také proti tuberkulóze.
- Ústavní soud zakotvení povinné vakcinace v české legislativě opakovaně potvrdil. Proti nemocem z očkovacího kalendáře je v ČR očkováno 95 až 98 procent populace. Pro tzv. kolektivní imunitu je důležité, aby podíl neklesl pod 80 procent, pak by se posílila cirkulace bakterií a virů v populaci. Hrozilo by tak onemocnění těm, kdo očkováni sice jsou, ale imunitu si nevytvořili, a těm, kteří kvůli chronické nemoci očkováni být nemohou.