Velryby byly ještě nedávno malé. Vědci popsali, kdy a proč se staly giganty

Plejtvák obrovský je největším zvířetem, které kdy na Zemi existovalo. Nová studie však ukazuje, že takových velikostí dosáhli teprve před nedávnem.

Drtivou většinu své evoluční historie byli kytovci, mezi něž plejtváci patří, poměrně malí. Gigantických rozměrů, jaké známe dnes, dosáhli až v posledních třech milionech letech, když se změnila podoba světových oceánů.

Právě v té době totiž proběhla jedna z mnoha změn klimatu, jimiž naše planeta prošla, a v přírodě výrazně přibylo koncentrace krilu – tedy malých bezobratlých, kterými se velryby živí.
Velikostí sice někteří dinosauři velryby přesahovali, ale hmotností na velryby a plejtváky neměl žádný pravěký tvor. Žijeme tedy v době, jejíž biologické podmínky umožňují existenci těch největších tvorů v dějinách naší planety. Vývoj velikosti velryb nyní nově zkoumal americký tým, který výsledky své práce zveřejnil v časopise Royal Society called Proceedings B.

Vědci vycházeli z kostí 63 druhů vyhynulých velryb, nejvíce analyzovali jejich lebky, z nichž se dá velikost celého zvířete odhadnout nejlépe. Měli k dispozici i kostry těch vůbec nejstarších velryb, jaké se dochovaly – ty pocházejí z doby před přibližně 30 miliony lety.

Něžní obři 

Tento výzkum přesvědčivě prokazuje, že gigantismus je u velryb evoluční novinkou. Menší druhy, které dříve prosperovaly, začaly vymírat v době asi před třemi miliony lety – tedy ve stejné době, kdy se objevili první obří kytovci. Proč? Tehdejší proměna oceánů spojená s klimatickou změnou začala míchat různými vrstvami oceánů – a k hladině se dostalo obrovské množství živin z hlubin. To způsobilo bujný růst řas, které se zase staly potravou drobných korýšů. A ti umožnili, aby se dostalo velrybám dostatku postavy.

Jen množství krilu ale nestačilo – v té době se však začal koncentrovat v obrovských „kobercích“. Kytovci mohli mezi těmito plochami živin snadno migrovat a získávat zásoby energie pro svůj život.

Od devatenáctého století, kdy se komerční lov velryb stal pohonem pro růst průmyslu, se populace kytovců výrazně snížila. A ubylo nejen počtu zvířat, ale také z oceánů zmizeli ti největší zástupci velkých velryb. Jen minimum plejtváků obrovských dnes dorůstá velikosti 30 metrů, z minulých staletí přitom víme o existenci ještě o několik metrů větších zvířat.