SpaceX Elona Muska létá do vesmíru už 5 let. Chce vozit turisty na Měsíc a vědce na Mars

Společnost Space Explorations Technologies (SpaceX) založil v roce 2002 Američan Elon Musk (45) a stal se jejím ředitelem i šéfkonstruktérem v jedné osobě. Firma začala v malém, dnes sídlí ve městě Hawthorne nedaleko Los Angeles a má kolem 6000 zaměstnanců.

Elon Musk
Zdroj: REUTERS Autor: Mario Anzuoni

Dějiny společnosti SpaceX se začaly psát roku 2006, když pro ni Elon Musk získal kontrakt od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na vývoj nosičů schopných zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Podařilo se mu využít problému, který v tu dobu NASA měla – nahradil americké raketoplány, jejichž provoz skončil v roce 2011.

SpaceX tehdy získala na vývoj rakety jménem Falcon 9 částku 278 milionů dolarů. V prosinci 2008 uzavřela s NASA smlouvu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů, v jejímž rámci má podniknout minimálně 12 zásobovacích letů k ISS.

Jen dva roky po uzavření kontraktu, v září 2008, vypustila firma SpaceX do vesmíru na raketě Falcon 1 maketu družice RatSat. V červnu 2010 pak provedla první zkušební start rakety Falcon 9, která na oběžnou dráhu kolem Země vynesla maketu modulu Dragon, a 8. prosince 2010 se stala první soukromou firmou, která dopravila vlastními silami vesmírný modul na oběžnou dráhu a zpět. Právě rychlostí vývoje, schopností přizpůsobovat se a měnit dynamicky plány SpaceX poráží konkurenci.

Video Horizont ČT24
video

Toufar: Elon Musk je nadšenec a dokáže své zaměstnance strhnout

Musk dokonale vytěžil všechny možnosti, které se mu nabízely – když NASA ukončila lety raketoplánů, přetáhl ze státní agentury ty nejlepší mozky. díky obchodním úspěchům jeho ostatních podniků dokázal kosmické inženýry i velmi dobře zaplatit.

Současně umí zaujmout veřejnost odbornou i laickou. Na konferencích po celém světě se rád vyjadřuje k nejrůznějším kontroverzním tématům, takže se objevuje velmi často v médiích.

Přelomový květen a služby pro Asii

Jako první soukromá vesmírná loď vynesla 22. května 2012 raketa Falcon 9 z Mysu Canaveral na Floridě na oběžnou dráhu kolem Země modul Dragon, který se 25. května úspěšně spojil s ISS, jako první soukromý modul u tohoto orbitálního komplexu a první americké plavidlo u ISS od vyřazení raketoplánů; 31. května se Dragon vrátil na Zemi. Na první zásobovací misi k ISS vyrazil Dragon v říjnu 2012.

V prosinci 2013 vypustila SpaceX do vesmíru první telekomunikační družici poskytující televizní, internetové a další komunikační služby zákazníkům v Indii, Číně, Vietnamu a dalších asijských zemích. Vypuštění družice SES-8 patřící lucemburské společnosti SES znamenalo vstup SpaceX na lukrativní trh satelitních služeb, jehož hodnota se odhaduje na 190 miliard dolarů ročně.

V prosinci 2015 úspěšně vynesla raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu kolem Země 11 malých komunikačních satelitů pro společnost OrbComm. V červnu téhož roku raketa Falcon, která měla na oběžnou dráhu vynést nákladní loď Dragon se zásobami pro ISS, explodovala. Příčinou byl patrně únik hélia. Experti následně strávili opravou problémů několik měsíců a snažili se raketu vylepšit.

Budoucnost SpaceX spočívá v transportu nákladu i turistů

Letos v březnu SpaceX jako první na světě opakovaně použila první stupeň nosné rakety k vynesení družice na oběžnou dráhu. Tento krok má v budoucnosti zlevnit a zrychlit vesmírné lety. První stupeň rakety, který se poprvé vydal do vesmíru loni, po své druhé misi znovu úspěšně přistál na Zemi. Šéf firmy Musk označil počin za revoluční a stanovil další cíl: uskutečnit dva lety se stejnou částí rakety během 24 hodin.

Video Horizont ČT24
video

Muskovy vesmírné sny pohledem Dušana Majera

SpaceX ještě letos plánuje vyslat na oběžnou dráhu 27 raket, což je trojnásobek loňského počtu. Letos v únoru firma oznámila, že příští rok uskuteční let k Měsíci, do jehož blízkosti dopraví dva lidi, kteří si cestu objednali. Půjde o první výpravu do těchto míst od doby, co NASA ukončila mise modulů Apollo před půl stoletím.

SpaceX zároveň vyvíjí obří raketu a vesmírnou loď k přepravě velkého množství lidí a nákladu na Mars s konečným cílem rudou planetu kolonizovat. V úmyslu má létat na Mars každých 26 měsíců, tedy vždy v době jeho nejpříhodnějšího postavení vůči Zemi. Musk loni v září sdělil, že by první lidskou posádku rád vyslal už v roce 2024, ale přiznal, že jde o optimistický časový rozvrh.