Ze zločince otcem kriminalistiky. Slavný Vidocq zemřel před 160 lety

Nejlepší myslivci se stávají z bývalých pytláků, říká známé rčení. Případ jednoho ze zakladatelů moderní kriminalistiky to potvrzuje.

Vidocq v seriálu
Zdroj: The chronicles of vidocq

Zakladatel moderní kriminalistiky Eugene Francois Vidocq, který zemřel 11. května 1857 ve věku 81 let, byl ve světě zločinu jako doma. Nejprve se pohyboval na jedné – té špatné – straně zákona, aby nedlouho před 35. narozeninami přestoupil do policejních služeb. Jako první pořídil sádrové odlitky otisků bot, do vyšetřování zavedl metody vedení záznamu, kriminologie nebo balistiky. Jím zavedené měření výšky a váhy se využívá dodnes.

Ve filmu si naposledy zahrál Vidocqa Gérard Depardieu: 

Narodil se v červenci 1775 a zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že skončí jako slavný policista. Kradl, loupil a zabil učitele šermu, byl jarmarečníkem a později trestancem. Odsoudili jej k nuceným pracím na galejích, podařilo se mu ale uprchnout. Vidocqovi komplici jej však nutili k další trestné činnosti pod pohrůžkou, že jej vyzradí policii – nakonec se tak raději v létě 1809 sám vydal spravedlnosti a pařížské prefektuře nabídl své služby a znalosti podsvětí.

Krátce poté se ocitl u zrodu francouzské Sureté, tedy Bezpečnosti, v níž od roku 1812 působil dvě dekády. Na přelomu 18. a 19. století sužovala Francii vysoká zločinnost, se kterou si tehdejší metody nedokázaly poradit; přepadení, vydírání a vraždy byly na denním pořádku. Vidocq a jeho spolupracovníci – často také bývalí zločinci – na základě vlastních zkušeností využívali k dopadení zločinců masky, převleky, fingované útěky a vybudovali si spolehlivou síť vlastních špiclů.

Ze státních služeb do soukromého podnikání

Po odchodu ze Sureté v roce 1833 založil Vidocq soukromou detektivní kancelář a později také sepsal Paměti, které ale nejsou přesnou autobiografií, podle historiků se v nich s fakty nakládalo velmi volně. Jeho život také inspiroval řadu spisovatelů – Victora Huga, Honoré Balzaca, Edgara Alana Poea, Charlese Dickense či Alexandra Dumase. Vidocqova postava inspirovala také filmaře, mimo jiné byl hrdinou prvního dílu česko-německého seriálu Dobrodružství kriminalistiky.