Jak dlouho mohou žít lidé? Genetici našli hranici, kterou nejde překročit

Tento týden zemřel údajně nejstarší muž světa. Jmenoval se Sodimedjo, žil v Indonésii a údajně se narodil před 146 lety. Zda je to pravda, je však neověřitelné – datum narození dětí se v Indonésii totiž začalo používat až roku 1900.

Sodimedjo přezdívaný „děda Ghoto“ však vždy uváděl stejné datum narození, dokládal ho i různými dalšími doklady. Vědci jsou však vůči jeho údajnému věku skeptičtí. Proč? Tento věk totiž vysoce překračuje vypočítanou hodnotu toho, jak dlouho může lidská bytost žít.

Velká studie z roku 2016, která se pokusila odpovědět na otázku lidské dlouhověkosti, totiž na základě analýzy seriózních databází a možností lidského těla, dospěla k tomu, že nejvyšším možným věkem je pro člověka 114,9 let – pokud tuto hranici někdo překročí, jde o výjimku. Každý rok nad 114,9 let obrovsky klesá pravděpodobnost dalšího roku. Nejstarší potvrzená žijící osoba Jeanne Calmentová, která zemřela roku 1997 ve věku 122 let, k takovým výjimkám patřila – ale 146 let je z pohledu vědy zcela nesmyslné číslo.

„Kdyby vám někdo řekl, že včera viděl UFO, asi byste se jen shovívavě pousmáli. A to je přesně moje reakce na tento příběh,“ uvedl pro deník Guardian Jan Vijg, genetik, který se na výše uvedené studii podílel.

Hranice, kterou normální člověk nepřekročí

Právě věk kolem 115 let je hranicí z mnoha různých důvodů; podle posledních prací na toto téma má lidský organismus pevně zabudovanou biologickou hranici, která nám brání dosáhnout vyššího věku. Zatímco starší výzkum pracoval s myšlenkou, že proces stárnutí a umírání je podmíněný jen biologickou únavou, dnes se většina expertů přiklání k tomu, že jsme v délce dožití omezeni biologickými hodinami.

Dokazují to především statistické údaje o tom, jak sice moderní věda dokáže přivést k hranici 115 let stále více lidí – ale počet osob, které ji překročí, je stále stejný jako před sto lety. Ještě nedávno si vědci mysleli a rádi to veřejně prezentovali, že se pokoušejí prodloužit lidský věk na „metuzalémskou hodnotu“ – třeba i na tisíc let. Bohužel podle nových studií to nebude zřejmě nikdy možné.

Dobrou zprávou naopak je, že se pomocí genetiky dá tato hranice posunout směrem nahoru, zřejmě minimálně k věku 120 let. Při celé řadě experimentů na zvířatech se to již podařilo otestovat: například u myší se již podařilo díky opravám genetického poškození zvýšit délku jejich života až o třetinu.

Uložit