Ohně z pálení čarodějnic jsou vidět i z vesmíru. Fotky ukazují, kde se tradice drží

Pálení čarodějnic je velmi stará tradice, která se v řadě zemí světa drží již od pravěku. Původně jde o definitivní rozloučení se zimou, ale mělo i silné náboženské pozadí. Dnes jej můžeme pozorovat třeba i z vesmíru.

Pálení čarodějnic z vesmíru
Zdroj: NOAA

Poslední dubnový den se slaví v České republice „čarodějnice“ – přestože jde o svátek nepsaný a neoficiální, svou popularitou zastiňuje mnohé státní svátky. „Čarodky“ vrcholí zapalováním ohňů, které mají evokovat zahánění zlých duchů a démonů. Původní význam oslav pojmenovaných Svatojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine se ale v současné době příliš neuctívá.

Z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu se dá vyčíst, že oslavy jsou při dobrém počasí vidět i z vesmíru. Upozornila na to již roku 2012 Milada Šandová, když zveřejnila snímky z družic NOAA 15, 16, 18 a 19, které v té době snímkovaly území České republiky z výšky 850 kilometrů.

První snímek je z času 19:34 SELČ, kdy se zejména v oblasti Polabí a Českomoravské vrchoviny vyskytují červené body, které ještě částečně zakrývá rozpadající se oblačnost. Další snímek je už z doby po západu slunce 21:15, kdy se na růžovém až fialovém povrchu země zobrazují skvrnky tmavší, které naznačující místa s vysokou teplotou. Na posledním snímku z prvního květnového rána je vidět kompletně vyčištěná obloha nad naším územím a jen pár posledních lokalit s vyšší odrazivostí:

„Rozlišení družicových snímků družice NOAA je zhruba 1 kilometr, takže vyobrazení může být zkreslené. Pozoruhodné je prostorové rozložení tmavých teček, které se vyskytují prakticky jen v prostoru Čech. Při dalším pohledu vás jistě zaujme zahuštění těchto bodů za německými hranicemi, v oblasti Lužicka, kde se Čarodějnice slaví podobným způsobem jako u nás,“ upozornila Milada Šandová.

Slet čarodějných bytostí se slaví v mnoha zemích Evropy. Za českými lidovými pověrami a obyčeji, které se k poslední dubnové noci vázaly, byla snaha ochránit sebe a svůj příbytek před nekalými rejdy zlých sil. Pálení ohňů o filipojakubské noci mělo mít očistnou funkci. Tradovalo se, že plameny ničí temné síly ztělesněné v postavách čarodějnic. Zapalování ohňů má dávnou souvislost také s tím, že na stejné datum připadá keltský svátek Beltine.

V předkřesťanském a předslovanském kalendáři byla oslava příchodu teplého období roku jedním z nejvýznamnějších dnů. Svátek se oslavoval zejména hojností jídla a pití. Keltové prý pekli prasata a pilo se teplé pivo.