Evropa a Čína uvažují o společné základně na Měsíci

Představitelé Číny a Evropské kosmické agentury (ESA) jednají o případné spolupráci při budování základny na Měsíci a při dalších projektech. Tuto zprávu zveřejněnou v úterý v čínských státních médiích dnes potvrdil mluvčí ESA Pal Hvistendahl.

„V Číně už běží ambiciózní program výzkumu Měsíce,“ řekl Hvistendahl. „Od dob vesmírného závodu v 60. letech se postoj k vesmíru změnil. K průzkumu vesmíru pro mírové účely uznáváme mezinárodní spolupráci,“ dodal. Šéf ESA Johann-Dietrich Wörner už dříve projekt „vesnice na Měsíci“ popsal jako potenciální odrazový můstek pro budoucí mise na Mars, příležitost rozvíjet vesmírnou turistiku, nebo dokonce těžbu na Měsíci.

Čína se k dobývání vesmíru připojila docela nedávno. Od roku prvního letu do vesmíru s čínskou posádkou v roce 2003 však její vesmírný program nabral na obrátkách. Minulý týden Čína do kosmu vypravila svou vlastní zásobovací loď Tchien-čou 1 (Nebeské plavidlo 1) bez lidské posádky. Ta posléze úspěšně zakotvila u čínské vesmírné laboratoře Tchien-kung 2 (Nebeský palác 2). Peking chce též letos vypustit vesmírnou sondu, která by se měla vrátit na Zemi se vzorky z Měsíce. Do roku 2018 má také v plánu vyslat sondu pro vzorky na odvrácenou stranu Měsíce.

Video Hyde Park Civilizace - Johann-Dietrich Wörner
video

Hyde Park Civilizace s generálním ředitelem ESA Johannem-Dietrichem Wörnerem

Čína vzorky posbírá, Evropa analyzuje

ESA – mezinárodní organizace, kterou v současnosti tvoří 22 členských států – doufá, že bude moci analyzovat vzorky, jež má letos získat na Měsíci čínská mise. V budoucnosti by ESA ráda umístila do čínské vesmírné laboratoře i evropského astronauta. Ani jedna z těchto vyhlídek prozatím nenabyla konečné podoby.

Čína byla vyloučena z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) zejména kvůli předpisům Spojených států, které tuto spolupráci vylučují. Svou roli hrály i obavy z vojenského pozadí čínského vesmírného výzkumu.