Záhadní hobiti z ostrova Flores nebyli příbuzní lidí, prokázal výzkum

Když roku 2003 vědci našli na indonéském ostrově Flores kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida, byl to vědecký objev roku. Celkem zde byly nalezeny kosti patřící asi devíti jedincům a spolu s nimi i vyspělé nástroje.

Hobit filmový a hobit reálný
Zdroj: University of Australia

Homo floresiensis neboli člověk floreský žil na ostrově ještě před zhruba 50 000 lety, tedy ještě v nedávné minulosti. Nejnovější výzkumy prokázaly, že poprvé se tam objevili už před milionem let, tedy o 200 000 let dříve, než se dosud předpokládalo.

Kvůli „výšce“ je tento hominid přezdíván hobit. Šlo o zcela nový, do té doby neznámý druh člověka. Předpokládá se, že příchod hominidů na ostrov Flores měl zásadní dopad na zdejší faunu. Především zřejmě způsobil vyhynutí obrovských želv a trpasličího slona Stegondon sondaari.

Homo floresiensis
Zdroj: Australian National University

Homo floresiensis byl vysoký zhruba metr a hlavu měl velkou jako grapefruit. Přezdívku hobit dostal podle postav v Tolkienově Pánovi prstenů.

Co víme o hobitech?

Nález od počátku budil velký zájem – první paleontologický výzkum naznačil, že jde o zcela nový druh, další vědci ale tvrdili, že šlo o normální lidi moderního typu postižené mikrocefalií. Spor není zcela rozhodnutý doposud, obě strany mají logické argumenty, ale v poslední době se vědci mnohem více přiklání k verzi o samostatném druhu.

Homo floresiensis
Zdroj: Australian National University

Nejnovější výzkum, jehož výsledky zveřejnila Australian National University, se k této teorii výrazně přiklání a jeho výsledky ji podporují. Popisuje, že předkem člověka floreského nebyl homo erectus, jak zněla doposud neprosazovanější hypotéza. Spíše jde o bratrance Homo habilis, domnívá se Dr. Debbie Argueová, která výzkum vedla. Podle její práce se zřejmě člověk floreský vyvinul v Africe a nějakým způsobem migroval do Indonésie na Flores.

Homo floresiensis
Zdroj: Australian National University

Zatímco dosavadní výzkum se věnoval hlavně studiu mozkovny, nová práce se více zaměřila na studium kosterních pozůstatků těla. Vyplývá z ní, že člověk floreský byl od současného člověka mnohem vzdálenější, než si vědci zatím mysleli; od naší vývojové větve se oddělil již velmi dávno – přibližně před 1,75 miliony lety. Právě tyto archaické znaky jsou zřejmě příčinou toho, proč kosterní pozůstatky tak dlouho vědce mátly.