Obchodování s rohy nosorožců se povoluje, rozhodl jihoafrický ústavní soud

Jihoafrický ústavní soud tento týden rozhodl, že končí moratorium na obchod s rohy nosorožců. Otevřel tak dveře tomu, aby se toto zbožím smělo na území Jižní Afriky prodávat a kupovat.

Nejvyšší justiční orgán Jihoafrické republiky tímto rozhodnutím reagoval na sdružení majitelů soukromých nosorožčích farem, kteří kvůli zákazu obchodování zažalovali vládu. Světový zákaz obchodu s rohy ohrožených zvířat ale zůstává v platnosti.

Video JAR povolila obchod s rohy nosorožců
video

JAR povolila obchod s rohy nosorožců

Jihoafrické ministerstvo životního prostředí, které původně zákaz prosazovalo, od něj postupně ustupovalo. 27. února letošního roku nakonec zveřejnilo záměr změnit způsob, jak se obchoduje s rohy nosorožců. Rozhodlo se k tomu poté, co byla zveřejněna čísla o počtu upytlačených nosorožců v roce 2016. Pytláci totiž v loňském roce v Jihoafrické republice zabili „jen“ 1054 nosorožců, tedy o 10,3 procenta méně než v roce 2015. Úřady pokles přičítají zvýšeným bezpečnostním opatřením, která mají za úkol pytláky odradit, ochránci přírody namítají, že příčina je úplně jiná: nosorožců je již tak málo, že už pytláci vlastně nemají co lovit.

Pomůže k záchraně volný trh?

Podle chovatelů nosorožců je jediným způsobem, jak omezit pytláctví a tedy zachránit nosorožce, zavedení volného trhu. „Jsme naprosto nadšení,“ uvedl pro deník Guardian Pelham Jones, předseda asociace, která majitele nosorožců sdružuje.

Ochránci zvířat s tím nesouhlasí. Světový fond na ochranu přírody v reakci uvedl: „Už deset let se zvyšuje počet upytlačených nosorožců a Jižní Afrika tímto způsobem každý den přichází o tři zvířata. Nevěřím, že úřady mají systém ani kapacitu, aby zvládaly kontrolovat obchod na území státu. Rozhodnutím soudu jsme velmi znepokojeni.“

V JAR žije více než 80 procent všech nosorožců na světě. Asi 18 tisíc z nich jsou nosorožci tuponosí a 2000 nosorožci černí. Organizace na ochranu přírody TRAFFIC tvrdí, že situace se sice zlepšila, ale počet zabitých nosorožců zůstává „nepřijatelně vysoký“.

Kdo touží po rohovině?

O rohy nosorožců mají zájem především země ve východní Asii, kde z nich podobně jako ze sloních klů vyrábějí většinou šperky, figurky a maličkosti pro turisty. Používají se také v tradiční medicíně. Vietnamské přírodní léčitelství považuje prášek z rohu nosorožce za prostředek k léčení rakoviny. Takový účinek však zatím nebyl prokázán. Rohy jsou také hojně využívány na Blízkém východě jako ozdobné rukojeti pro dýky. Roh nosorožců je zrohovatělým výrostkem z pokožky, podobně jako nehty nebo kopyta obsahuje převážně keratin.

„Jsem přesvědčen, že by to mohlo urychlit úplné vyhubení nosorožců,“ uvedl již při oznámení záměru na svém facebookovém účtu ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek. Záměr se podle něj týká jak bílých, tak černých nosorožců a nejde jen o lovecké trofeje, nýbrž také o zpeněžení zásob odřezaných rohů a jejich částí. V čem vidí Miroslav Bobek největší problém? „Návrh se tváří, jak bude skvěle ošetřen systémem povolení a kontrol, ale má několik háčků.“

  • Nechává rozhodovací pravomoc na provinciálních úřadech, s nimiž jsou vzhledem k rozšířené korupci velmi špatné zkušenosti.
  • Obchází pravidla úmluvy CITES (předměty osobní potřeby nejsou to, co popisuje). Legalizace obchodu se má týkat i prášku z rohů a odřezků, chtějí povolit aukce rohů.
  • Přímo se mluví o cizích státních příslušnících cestujících do JAR za účelem nákupu rohů. Chtějí stanovit limit dva rohy na osobu, ale neříkají, jak často je může člověk vyvážet, takže by mohlo nastat i to, že kurýři si budou každý týden jezdit pro nové rohy.
  • Přenáší zodpovědnost na státy importu, které se mají zaručit, že jejich legislativa je taková, aby nedovolila zneužívání.
  • Jde zcela proti snahám obchod s rohy tlumit a potlačovat poptávku. Nikdo pak už nedokáže rozlišit legální a nelegální rohy; půjde o dokonalé krytí pro nezákonný obchod.