Na jaře je nejvíc sebevražd. Vědci se snaží pochopit proč

Lidé si sice často myslí, že nejvíce sebevražd se odehraje v zimě, vědci si ale už v 19. století všimli, že výrazně větší množství lidí dobrovolně odejde ze světa na jaře. „V jarních měsících umírá vlastní rukou o 20 až 60 procent více lidí než v měsících zimních,“ uvádí Fotis Papadoulos z Uppsala University ve Švédsku, který se výzkumu sebevražd dlouhodobě věnuje.

Jedním z důvodů, proč se připisují sebevraždy zimě, je fakt, že kratší dny (a tedy více tmy) jsou spojeny s horší náladou. Jenže na jaře se dny prodlužují a světla tedy přibývá.

Jedním z vysvětlení je změna hodnoty serotoninu, neurotransmiteru, který v mozku „řídí“ náladu. Ví se, že jeho hladina je v létě vyšší než během zimy – a že existuje souvislost mezi syntézou serotoninu a množstvím světla. Bylo také prokázáno, že antidepresiva, která se snaží ovlivňovat hodnotu serotoninu, zvyšují pravděpodobnost pokusu o sebevraždu.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Ruská vlna sebevražd

„Vím, že když léčíme lidi pomocí antidepresiv, trvá to asi tři až čtyři týdny, než se nám podaří zvednout jim náladu,“ uvádí vědec. „V této době bývá řada lidí více podrážděných a vznětlivých, což může způsobit, že mohou jednat zkratkovitě. Možná, že na menšinu lidí má podobný vliv sluneční světlo.“

Jaro přináší změnu. A to může být špatně

Papadopoulos shromáždil forenzní a meteorologické údaje o obětech více než 12 000 sebevražd a zjistil, že souvislost mezi počtem sebevražd a množstvím slunečního světla existuje. Tato korelace ale u většiny lidí mizí, když se přihlédne k ročnímu období. Nicméně zůstává u těch, kdo brali v době úmrtí antidepresiva.

Jde pouze o jednu teorii z mnoha, které se pokoušejí jarní vlnu sebevražd vysvětlit. Další svádí odpovědnost na imunitní reakci proti pylu, jenž se objevuje právě s příchodem jara. Podle některých teorií může tato reakce způsobovat chemické změny v lidském mozku. „Mohlo by se to zdát přehnané, ale našli jsme souvislost mezi vysokou koncentrací pylu a počtem sebevražd u žen,“ potvrdil Teodor Postolache, psychiatr z University of Maryland.

Video Rozhovor o sebevraždách
video

Rozhovor o sebevraždách

Žádná z těchto teorií není jasně prokázána, v každém případě by tyto vlivy měly nějaký dopad pouze na menšinu lidí.

Sebevraždy v České republice 

Pokusy ukončit svůj život dobrovolně se vždy objevovaly častěji u mužů než u žen. Počet sebevražd mužů byl po celou druhou polovinu 20. století minimálně dvojnásobný ve srovnání s počtem sebevražd žen. Od devadesátých let se převaha mužů postupně zvýšila. V letech 2010 až 2014 na jednu sebevraždu ženy připadlo 4–5 sebevražd mužů, takto zemřelo v průměru ročně 1288 mužů a jen 272 žen. 

Nejvíce lidí volí pro svou dobrovolnou smrt oběšení, přičemž u mužů tento způsob převažuje výrazněji než u žen. Oběšením umírá více než 60 % sebevrahů-mužů (64 % v období 2010–2014), zatímco mezi ženami obvykle 40–45 % (42 % v období 2010–2014).

Druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy je u žen otrávení (21 %), a to přesto, že počet i relativní váha takto zemřelých osob mezi zemřelými sebevraždou se v průběhu desetiletí významně snížila. Svůj vliv určitě měla změna způsobu vytápění domácností, větší bezpečnost plynových spotřebičů a podobně.

U mužů je druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy v současné době zastřelení (13 %), které je u žen evidováno naopak zřídka (2 %). Další větší skupinu sebevražd (zejména u žen) naplňují sebevraždy skokem z výše (7 % u mužů a 18 % u žen).

Podle zažitých pověr si lidé berou nejčastěji život o Vánocích (více si uvědomují svou osamělost) nebo na podzim (chmurná nálada). To však čísla ČSÚ nedokazují. Naopak prosinec je měsícem s nejmenším počtem sebevražd (v období 2010 až 2014 průměrně 103, tj. necelých 7 % ročního počtu). Maximální počet zemřelých sebevraždou vykazují jarní měsíce, za poslední pětileté období to byl březen a duben (průměrně 146 úmrtí za měsíc, tj. 9,4 % ročního počtu v každém měsíci).