Fyzik Stephen Hawking poletí do vesmíru. Přijal nabídku Richarda Bransona

Když roku 1988 vyšla kniha Stručná historie času, byl to pro popularizaci vědy přelom. Vyprávění o těch nejsložitějších otázkách ve vesmíru bylo napsáno poutavě, čtivě a přitom vědecky přesně – a to přesto, že autor použil v knize jedinou rovnici. Knihy se prodalo přes 9 milionů výtisků a z jejího autora, fyzika Stephena Hawkinga se stala mezinárodní celebrita.

V pondělí 20. března prozradil pětasedmdesátiletý fyzik, že možná poletí do vesmíru. Tuto nabídku mu učinil Sir Richard Branson, majitel společnosti Virgin Galactic. „Myslel jsem si, že by mě nikdo nevzal, ale když mi Richard Branson nabídl místo na letu Virgin Galactic, okamžitě jsem souhlasil,“ uvedl Hawking v rozhovoru pro Good Morning Britain.

Stephen Hawking si už pobyt mimo gravitaci vyzkoušel, ale nikoliv ve vesmíru:

Toto prohlášení přišlo jen dva týdny poté, co společnost SpaceX Elona Muska oznámila, že ještě příští rok vezme na výlet k Měsíci dva vesmírné turisty. Zatímco oba zatím neznámí astronauti si za cestu k Luně zaplatí, Hawking poletí zdarma – Branson mu dá lístek jako dar za jeho zásluhy pro lidstvo. Současně to pro něj a jeho vesmírné podnikání bude také skvělá reklama.

Hawking by měl do vesmíru letět na palubě kosmické lodi SpaceShipTwo. Toto okřídlené vesmírné plavidlo unese osm osob – šest turistů a dva piloty. Je vyrobeno speciálně pro turistiku; není však konstruováno na to, aby se pohybovalo po oběžné dráze. Slavný fyzik je se společností Virgin Galactic propojen delší dobu: vloni například pokřtil nejnovější loď této korporace – dostala jméno VSS Unity.

Kdo je Stephen Hawking

Je patrně nejznámějším vědcem současnosti. A to nejen díky převratným idejím, které znamenaly posun ve vývoji fyziky, ale i díky své fascinující vůli, se kterou překonává tělesný handicap a se kterou dokázal napsat řadu významných vědeckých prací i popularizačních knih. Vědec, který proslul svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách, bývá někdy označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. V jednadvaceti letech mu lékaři dávali dva roky života, navzdory jejich prognózám však Hawking oslavil 8. ledna 75. narozeniny. 

Jeho tělo je kvůli amyotrofické laterální skleróze totálně ochrnuté a neschopné řeči a vědec pracuje z pojízdného křesla. Hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokáže mluvit díky systému, který převádí do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře.
Podle jeho dcery Lucy, která se živí jako novinářka a spisovatelka a která s ním spolupracovala na vydání vědecké knihy pro děti, udržuje Hawkinga při životě i nezměrná tvrdohlavost a vůle, při níž je schopen využít veškeré své energie k tomu, aby se soustředil na svůj cíl. Nejde mu prý jen o holé přežití, ale hlavně o to, aby svou prací přispěl do vědomostního fondu společnosti.

Video Studio 6
video

Hawking načrtl cestu ke hvězdám

Populární Hawking, který již v roce 1970 publikoval stať o vzniku vesmíru, o sobě tvrdí, že má v hlavě jen fyziku, astrofyziku, matematiku či kosmologii. Jeho knihy jsou bestsellery. Proslavila ho především kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie – vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes deset milionů výtisků. „Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu,“ prohlásil jednou slavný a bohatý vědec.

V posledních letech ale publikoval Hawking řadu varování. Co podle něj představuje pro lidstvo takovou hrozbu:

  • Loni napsal, že lidstvo je v ohrožení kvůli řadě rizik, která jsou výsledkem jeho vlastní činnosti. Mezi taková rizika podle něj patří zejména možnost jaderné války, globální oteplování či geneticky upravené viry. Vědec také upozorňuje, že další pokroky v oblasti vědy a techniky budou vytvářet nové možnosti toho, „jak se věci mohou pokazit“. Lidstvo může podle Hawkinga dlouhodobě přežít za předpokladu, že se mu podaří založit kolonie na jiných planetách. 
  • V roce 2015 zase řekl, že „do 100 let roboti lidi takřka ve všem nahradí a překonají“. Podle Hawkinga je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. „Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek,“ řekl s tím, že „umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí.“
  • V roce 2010 zase prohlásil, že lidská rasa by měla v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít.

Uložit