Čtrnáctý březen se slaví jako den čísla Π. Tato konstanta je jedním z nejdůležitějších čísel vůbec – a současně bylo vždy v dějinách tak trošku záhadou.
Π. Číslo, které vytvořilo moderní svět, má dnes svátek
Zpočátku se Den pí slavil jen v USA v úzké komunitě vědců. Čtrnáctý březen byl vybrán proto, že Američané píšou datum obráceně, čtrnáctý březen tedy zapisují jako 3.14 – což jsou první čísla pí. Z matematické komunity se ale tato oslava rozšířila i mezi všechny, kdo mají nějaký zájem o vědu. Jednou z tradic je pojídání koláče – protože pí a pie (koláč) zní velmi podobně.
Číslo pí (zdroj: ČT24)
Už někdy v pravěku si lidé museli všimnout, že když udělají ze zvířecí šlachy kruh, bude jeho průměr za všech okolností asi třikrát menší než jeho obvod. Nezáleží na tom, jaký kruh je, toto pravidlo platí za všech okolností. Později si první matematici uvědomili, že tento poměr není přesně 3, ale o něco více. Pí je dodnes tak důležité proto, že ho obsahuje spousta matematických i inženýrských rovnic.
Dějiny čísla pí
První kulturou, která dokázala hodnotu pí nějak vypočítat, byli zřejmě staří Egypťané. Doklad se nachází na takzvaném Rhindově papyru – šest metrů dlouhém svitku z doby kolem roku 1600 před naším letopočtem. Některé z 87 matematických úloh na něm se věnují i kružnicím. Egypťanům vyšlo pí (jemuž tak ještě pochopitelně neříkali) na hodnotu 251/81 tedy 3,1605.
V podobné době spočítali pí i v Babylonu, Číně a Indii – také s odchylkou asi 1 procento od dnes uváděné hodnoty. Prvním, kdo spočítal toto číslo opravdu důsledně, byl Archimédés, který odhadl přibližnou hodnotu pí na 3,14185.
Zásadním jménem je v souvislosti s pí německý matematik Ludolf van Ceulen, jenž pomocí geometrické metody odhadl jeho hodnotu správně na 35 desetinných míst. Podle něj se dnes pí často označuje jako Ludolfovo číslo.
- Řecké písmeno π (pí) pro označení tohoto čísla použil poprvé velšský matematik William Jones v roce 1706 jako zkratku řeckého slova pro obvod, řecky: περίμετρος (perimetros).
Číslo pí nemá konec, stále přibývá přesnějších výpočtů. Roku 2010 tehdy čtyřiapadesátiletý japonský vědec Šigeru Kondo a americký student Alexander Yee oznámili, že se jim podařilo určit Ludolfovo číslo s přesností na 5000 miliard desetinných míst. Jejich výpočet pořízený za pomoci počítače znamenal překonání rekordu francouzského softwarového inženýra Fabrice Bellarda, jenž určil číslo pí na 2700 miliard desetinných míst.
Lidská paměť a pí
Světový rekord v zapamatování čísla pí drží devětapadesátiletý Japonec. Za 13 hodin dokázal zpaměti vyjmenovat 83 431 desetinných míst Ludolfova čísla. Psychiatr Akira Haraguči tím pokořil výkon japonského studenta z roku 1995, který znal pí na 42 192 desetinných míst, a je od té doby zapsaný v Guinnessově knize rekordů.