Česká antarktická expedice našla zajímavé lišejníky, zaznamenala nejteplejší počasí

Účastníci letošní antarktické expedice Masarykovy univerzity věří, že nasbíraný materiál jim umožní popsat nové druhy lišejníků. Další poznatky přinesl také výzkum mikroorganismů. Zpracování materiálu ale potrvá měsíce. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse, členové letošní expedice dnes první výsledky představili novinářům.

Antarktida není mrtvý kontinent
Zdroj: MU Brno

Vědci letos zažili dobré počasí, alespoň na antarktické poměry. Vyšší teploty přály výzkumným výpravám, členové expedice se mohli plavit na gumových člunech v místech, kde byl dříve led. Zažili dokonce silný déšť, v této části světa vzácný.

 

Teploty se v době pobytu výpravy pohybovaly od minus pěti do plus osmi stupňů Celsia, řekl dnes novinářům klimatolog a meteorolog Kamil Láska.

Rok rekordů

Rok 2016 byl na stanici nejteplejší v kontinuálním měření, které Brňané provádějí přes deset let. Průměrná roční teplota vzduchu loni byla minus 3,9 stupně Celsia, což je přibližně o dva stupně více, než je dlouhodobý průměr, uvedl Láska. Nicméně maximální teplota z roku 2015, tedy 17,8 stupně Celsia, překonána nebyla.

Vědci na ostrově Jamese Rosse opět shromažďovali nové poznatky z různých oborů, od meteorologie přes geologii po živou přírodu. Za bezvětrných dnů mohli používat také bezpilotní systém. „Je to velmi dobrá metoda, jak sledovat změny povrchu,“ sdělil vedoucí expedice Daniel Nývlt. Vyhodnocení snímků ale zabere mnoho času.

10 let v Antarktidě

Mendelova polární stanice letos oslavila desáté výročí od založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 50 milionů korun. Vystřídalo se v ní devět desítek vědců z 25 oborů. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

Video 10 let české polární stanice
video

10 let české polární stanice

Univerzita neplánuje výrazné rozšiřování stanice, její současnou podobu považuje za přiměřenou velikosti Česka a jeho vědeckých kapacit v polární oblasti. Další rozvoj je ale možný v přístrojovém vybavení nebo v efektivnějším získávání energie z obnovitelných zdrojů. Financování pro nejbližší roky je podle výzkumníků zajištěno.