Dvanáct bakterií, které představují pro lidstvo největší riziko. Seznam zveřejnila WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila na konci února seznam 12 bakterií, které jsou největší hrozbou pro lidské zdraví – protože odolávají antibiotikům. Experti varují, že pokud lidstvo nezačne koordinovaně jednat, vznikne problém obřích rozměrů.

Že se objevují bakterie schopné odolávat antibiotikům, varují zdravotní experti už řadu let – zatím ale marně, politici na jejich slova neslyší. Nyní ale na hrozbu zareagovala Světová zdravotnická organizace. Problém je podle ní již zcela akutní.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Rezistenci na antibiotika má vyřešit vývoj nových léků

Nově vydaná zpráva uvádí, že každoročně již na bakterie odolné vůči antibiotikům umírá asi 700 000 lidí. Pokud se nic nezmění a odolnost se bude zvyšovat podobným tempem jako nyní, v polovině století budou tyto bakterie ročně zabíjet až 10 milionů lidí.

Seznam, který WHO zveřejnila, rozděluje 12 nejhorších druhů bakterie na tři kategorie, podle jejich aktuální nebezpečnosti a schopnosti lékařské vědy proti nim nějak bojovat. Všechny ale spojuje to, že mají zabudované mechanismy, jež jim pomáhají odolávat léčbě a současně tuto schopnost předávat dále.

Světová zdravotnická organizace upozornila, že proti nim je naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika, vzhledem k riziku, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení. „Tento seznam byl sestaven ve snaze zaměřit a podpořit výzkum a vývoj nových antibiotik,“ upozornila WHO, podle níž je potřeba zabránit opětovnému vzniku a šíření nevyléčitelných infekčních nemocí.

Riziko je považováno za „kritické“ u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.

„Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta,“ varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.

WHO řadí dalších šest druhů bakterií do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority“, jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.

Evropská unie v boji proti bakteriím

V polovině letošního roku by vlastní plán v boji proti antibiotické rezistenci měla představit i Evropská unie. Novinářům to v červnu roku 2016 řekla Edith Schippersová, ministryně zdravotnictví Nizozemska. „Je nutné připravit a do života uvést taková opatření, která v zájmu veřejného zdraví zajistí rozumné využívání antibiotik jak v léčbě lidí, tak ve veterinářství,“ poznamenala.

Video Události
video

Události: Pozor na příliš mnoho antibiotik

Je to jasný problém z hlediska medicínské praxe. A stojí to velké peníze, vývoj nových léčiv je drahý a léčiva speciální stojí už nyní řádově více než ta běžná. Situace je nejproblematičtější právě ve veterinářství, kde jsou antibiotika například ve velkochovech podávána jako prevence a plošně. Desetina rezistentních kmenů bakterií na antibiotika pochází od zvířat, zejména žijících v domácnostech. U zvířat jde hlavně o rezistentní stafylokoky a některé kmeny E.coli.

Evropská komise má také připravit vlastní návrh dalšího postupu, a to v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Garantovat a aktivně podporovat by také měla v této věci prosazování evropských standardů a praxe v nejrůznějších mezinárodních a multilaterálních smlouvách.