Vzácná zvířata ohrožuje kyberpytláctví. Elektronický obojek může navést lovce na cíl

Nástroje, které pomáhají vědcům mapovat pohyby a počty zvířat, mohou způsobit pro zvířata pohromu. Případů, kdy se někdo dostal k satelitním údajům o zvířatech, rychle přibývá.

Přílišná blízkost lidí může zvířatům škodit
Zdroj: Pexels

Kanadský biolog Steven Cooke z Carleton University v Ottavě upozornil, jak snadno zneužitelné jsou nástroje, jimiž vědci monitorují zvířata. Zveřejnil své varování v odborném časopise Conservative Biology, kde také popsal několik příkladů z poslední doby.

Typickým se stal případ z loňského roku, kdy si rybářská sdružení vyžádala v Minnesotě přístup k údajům o migraci štiky obecné. Argumentovala tím, že jde o údaje veřejné, protože byly financovány z veřejných financí. Vědci tato data shromažďovali proto, aby štiky ochránili, rybáři proto, aby je lovili.

Video Události v regionech (Praha)
video

Vědci objevili v Milovicích pytlácká oka

Ještě horší situaci zažili v Indii, kde se pytláci pokusili nabourat do systému, který shromažďuje data o pohybu bengálských tygrů – šelmy mají na krku obojky s GPSkami, přes satelit k nim pak mají přístup i vědci. Kyberpytláky to pochopitelně láká a bohužel podle profesora Cooka nejsou tyto systémy příliš dobře zabezpečené.

Cooke se bojí toho, že jde o velmi nový problém, na který doposud celé odvětví není příliš připravené. Proto nemají vědci zatím dostatek dat, na jejichž základě by mohli situaci analyzovat – většinu pokusů o hacky se vůbec nepodaří odhalit. V práci však Cooke shromažďuje velké množství informací, byť některé jsou jen historky kolegů, jak sám přiznává.

Austrálie hledá řešení

V červnu by se v Austrálii měla na toto téma poprvé sejít velká vědecká konference. I tato země už měla s kyber-pytláky problém, když se pokusili nabourat do systému, který pomocí GPS hlídá žraloky. Podle profesora Cooka by měly být v budoucnu mnohem větší požadavky na lepší zabezpečení systémů, jejich šifrování a také by se měly mnohem lépe nastavit požadavky na to, kdo k datům bude mít přístup.

Vědec na tento problém narazil naprostou náhodou při dovolené v kanadském národním parku Banff. Od ostatních návštěvníků se dozvěděl, že správa parku zakázala používání VHF rádií poté, co jich fotografové využívali k tomu, aby vystopovali označená zvířata. Strážce parku znepokojovalo, že by fotografové zvířata stopovali a rušili by je příliš často – což by mělo dopad nejen na zvířata, ale mohlo by to představovat také riziko pro lidské návštěvníky parku.

Trendy jsou jiné. Ale co s tím?

Současným trendem je co největší transparentnost a sdílení všech dat – aby k nim měli přístup vědci i veřejnost a také aby bylo vidět, na co jdou peníze daňových poplatníků. Snaha omezit nějakým způsobem přístup k nim by šla proti tomuto trendu a navíc by zřejmě byla v některých zemích nezákonná; zákony totiž mohou vyžadovat, aby státem financovaný výzkum byl veřejně přístupný.