Vesmírná loď Dragon přistála u ISS, na vykládku spěchají myši

Náročné spojení kosmické lodi a vesmírné stanice proběhlo dnes bez problémů. Včera musela být operace přerušena.

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dnes zakotvila se zásobami a vědeckým materiálem vesmírná loď Dragon, kterou v neděli do kosmu vynesla raketa Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX. Americký astronaut Shane Kimbrough a jeho francouzský kolega Thomas Pesquet loď zachytili za pomoci robotické ruky s několikaminutovým předstihem proti plánu. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Přistání bylo původně plánováno na středu, ale palubní počítače ho automaticky odložily o 24 hodin kvůli nesrovnalostem v údajích o poloze stanice. Když byl Dragon jen několik set metrů od vesmírné stanice, kvůli chybě v navigaci byla operace zastavena.

S myšmi se musí spěchat

Po vyřešení problémů bylo přistání na druhý pokus úspěšné. Náklad určený pro vědecké experimenty teď musejí astronauti vzhledem k pozdějšímu dodání rychle vyložit. Platí to hlavně o 40 myších, které jsou určeny pro pokusy s hojením, uvedla agentura AP.

SpaceX vyslal k ISS loď Dragon v neděli z odpalovací rampy na Floridě, z níž na přelomu 60. a 70. let startovali američtí astronauti k misím na Měsíc. Společnost SpaceX, za níž stojí americký podnikatel Elon Musk, si rampu pronajala na 20 let.

Další zásilka dorazí na ISS v pátek. Dopraví ji ruská nákladní loď Progress, která odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur poprvé po nezdařeném prosincovém startu.

  • Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station – ISS) je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. 
  • První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena. 
  • V současné době je posádka, která se každých 6 měsíců obměňuje, tvořena šesti členy. 
  • Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 400 kilometrů.
  • Při průměrné rychlosti okolo 7700 m/s (27 720 km/h) pravidelně obíhá Zemi s periodou cca 92 minut.
  • Zdroj: Wikipedia

Tříoký havran na palubě

Dalším důležitým nákladem je technologický modul Raven, kterému se přezdívá Tříoký havran. Modul bude po příletu k ISS umístěn na jejím vnějším plášti. Odtamtud bude sledovat stroje, které se k ní připojují – všechna data o příletech bude pečlivě shromažďovat pro pozdější analýzy. V budoucnu je vědci využijí pro opravu, napájení a změnu orbity stárnoucích satelitů.

Havran se z hermeticky uzavřeného kontejneru uvolní pět dní po příletu k ISS, pak bude instalován na plášť stanice.