Česká polární stanice už je v Antarktidě 10 let. Vědci tam našli plesiosaura a naměřili rekordní teploty

Desáté výročí slaví Mendelova polární stanice, kterou na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita (MU). Fungovat začala 22. února 2007. 

Česká vědecká přítomnost v Antarktidě
Zdroj: MU Brno

Vystřídalo se v ní již devět desítek vědců z 25 oborů. Mezi významné objevy patří světově první důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura. Popsal to Pavel Kapler z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, který v uplynulých letech působil jako vedoucí stanice.

Video 10 let české polární stanice
video

10 let české polární stanice

Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto. Výzkum je založený na dlouhodobých měřeních a jak Kapler uvedl, má přispět k celosvětovému pochopení významu Antarktidy a její role v globální změně klimatu. „Je to spíše mravenčí práce, kde bývá o náhlé či překvapivé objevy docela nouze,“ uvedl Kapler.

V březnu 2015 se například na automatické měřicí stanici podařila zachytit nejvyšší teplota změřená kdy v Antarktidě, a to plus 17,8 stupně Celsia. Paleontologové zase jako první na světě přinesli důkaz o existenci zkamenělých hub v Antarktidě, neméně důležitý je i objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura. V oboru mikrobiologie vědci objevili a popsali několik desítek nových druhů mikroorganismů. Dokázali také, že bezobratlí živočichové, konkrétně blešivci, se v Antarktidě orientují s využitím smyslu vnímajícího magnetické pole Země.

Video Procházka českou stanicí JGM v Antarktidě
video

Procházka českou stanicí JGM v Antarktidě

Zdroj: MU Brno

Česká polární základna

Základnu tvoří hlavní budova určená pro sezonní pobyt 15 až 20 vědců. Je 21 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Stěny má z dřevoštěpkových desek, mezi kterými je silná vrstva tvrzeného polystyrenu. Kolem budovy jsou menší kontejnery sloužící jako sklady. Vodu vědci čerpají z nedalekého potoka, který vytéká z ledovce.

Video Co bude dělat česká expedice v Antarktidě?
video

Co bude dělat česká expedice v Antarktidě?

S rozšiřováním počtu lůžek se do budoucna nepočítá. „Zvyšovat počet lůžek nad aktuálních 20 zřejmě nebude s ohledem na omezené logistické možnosti třeba, ale rádi bychom v blízké budoucnosti rozšířili vědecké a technické kapacity stanice. Chtěli bychom přidat nejméně jednu další laboratoř a dílnu,“ uvedl Kapler.

Zásadní proměnou by měl projít také energetický systém stanice, který sice patří k nejefektivnějším v Antarktidě, ale jak Kapler uvedl, stále je na něm ještě hodně co zlepšovat. „Tyto změny jsou spojeny s další komplikovanou logistickou operací, která se očekává v příští sezoně. Přípravy na ni už započaly,“ řekl Kapler.

Česká republika se otevřením stanice stala 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.