Bolševník, kočky či karasi. Rychlost šíření invazivních druhů je nejvyšší v dějinách

Introdukce nepůvodních druhů jsou nejintenzivnější v historii, varuje nová studie mezinárodního vědeckého týmu. Na práci se podíleli také čeští vědci a týká se i našeho území.

Likvidace bolševníku v Karlovarském kraji
Autor: Pavel Němeček

Nárůst počtu nepůvodních druhů nevykazuje žádné známky zpomalení, ukázal mezinárodní tým 45 vědců, vedený pracovníky výzkumného centra v německém Senckenbergu a vídeňské univerzity, na němž se podíleli tři vědci z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Během posledních století počty nových introdukcí po celém světě trvale rostou, přičemž více než třetina z celého zaznamenaného počtu se odehrála mezi roky 1970 až 2014. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.

Invazivním druhem jsou například v Tichomoří kočky, které na tamních ostrovech likvidují populace ptáků i menších savců. V České republice je typickou invazivní rostlinou bolševník velkolepý, který se k nám dostal z Kavkazu v 19. století, dnes je rozšířený na asi 600 místech a snaží se šířit dál. V loňském roce vytvořila Evropská unie seznam těchto druhů, celý ho najdete tady. Z celkového počtu 1454 nepůvodních druhů rostlin a 595 druhů nepůvodních druhů živočichů vyskytujících se na území České republiky je za invazní považováno 61 druhů rostlin a 113 druhů živočichů.

O tom, že počty nepůvodních druhů rostlin a živočichů v posledních desetiletích stoupají, existuje řada dokladů, dosud však nebylo jasné, zda se tento proces blíží k bodu, kdy by začalo docházet ke zpomalení. Hanno Seebens, první autor nové studie, nyní nabízí odpověď: „Počty nepůvodních druhů všech skupin organismů na všech kontinentech v posledních 200 letech trvale rostou a v současnosti dokonce nejrychlejším tempem za celou dobu sledování. Ať už jde o rostliny, savce nebo ryby, nic nenaznačuje, že by se proces zpomaloval a je jasné, že v budoucnosti budou invaze i nadále přibývat.“

Toto tvrzení je založeno na analýze rozsáhlé databáze více než 45 000 záznamů o tom, kdy byl nepůvodní druh poprvé zaznamenán na určitém území, poskytující takové informace pro více než 16 000 různých druhů rostlin a živočichů. Tým 45 vědců, kteří databázi vytvořili, zjistil, že 37 % všech druhů bylo zavlečeno na místo svého nepůvodního výskytu v posledních 40 letech a že v roce, kdy byla intenzita nejvyšší, bylo takto zavlečeno 545 nových druhů, což odpovídá 1,5 druhu za den. „Je třeba si navíc uvědomit, že se jedná o konzervativní odhad, protože pro většinu druhů a regionů přesná data introdukce neznáme. Skutečná čísla jsou tak zcela jistě ještě mnohem vyšší,“ říká Petr Pyšek, jeden z českých autorů studie a člen užšího týmu, který výzkum spoluorganizoval.

Může za to především člověk

Trendy v postupné akumulaci druhů se liší s ohledem na skupiny organismů, rozdíly lze přičíst lidské činnosti. „Je patrný zřetelný nárůst počtu rostlinných introdukcí v 19. století, zjevně v důsledku zvýšeného zájmu o zahradnictví. U skupin jako řasy, měkkýši či hmyz začínají počty prudce růst po roce 1950, zde se domníváme, že je to dáno narůstající globalizací obchodu,“ doplňuje Pyšek.

Video Události
video

Válka s invazními druhy v Česku

Zdroj: ČT24

Nevídaně rychlý nárůst introdukce nepůvodních organismů s sebou nese řadu negativních průvodních jevů, jako je homogenizace flór a faun, které jsou si po celém světě stále podobnější, nebo vymírání druhů v důsledku invazí. „Přestože máme v současnosti řadu legislativních nástrojů, které se snaží tyto trendy zpomalit, naše studie ukazuje, že nejsou dostatečně účinné a je třeba urgentně pracovat na zlepšení těchto nástrojů,“ uzavírá seniorní autor Franz Essl z univerzity ve Vídni.

Proč je to problém?

Evropu obsazují rostlinné a živočišné druhy z jiných kontinentů. Jde asi o 11 tisíc druhů, které způsobují obrovské škody – odhady hovoří o 10 miliardách eur ročně. Symbolem invazního vetřelce je u nás bolševník, jehož lidé původně přivezli jako okrasnou rostlinu. Jenže teď mění původní přírodu, navíc se velmi rychle množí – jedna rostlina je schopná vytvořit až 20 tisíc klíčivých semen.

Velkým problémem jsou invazní druhy pro zemědělce, v Asii například zavlečený druh hmyzu vytlačil ten původní – pak muselo být zaměstnáno 900 lidí, kteří lezli ve větvích a ručně opylovali rostliny, protože přírodní opylovač zmizel. Zavlečené druhy komplikují život také rybářům, hlístice z jihu zabíjejí úhoře, rybníky obsazují asijští stříbrní karasi.