Proč páchají velryby sebevraždy? NASA spekuluje, že za to může Slunce

Sluneční bouře mohou narušovat magnetické pole Země tak silně, že to zmate orientační smysl řady živočišných druhů.

Mořští biologové už desítky let spekulují o tom, co způsobuje úmrtí velryb a dalších druhů kytovců, kteří často ve velkém množství uvíznou na břehu. Teorií je mnoho: od úmyslných sebevražd, po ztrátu orientace, až po otravu.

Často jde o velké množství kytovců, asi nejhorší taková událost se odehrála roku 1918, kdy na Novém Zélandu uvízlo přes tisíc kulohlavců najednou. Obvykle jde o zcela zdravá zvířata.

Za podivným chováním zvířat by podle NASA mohly být sluneční bouře. Americká kosmická agentura to hodlá prozkoumat ve spolupráci s organizací International Fund for Animal Welfare (IFAW) a americkým federálním úřadem Bureau of Ocean Energy Management (BOEM).

Slunce dává život i smrt

Projekt vede astrofyzik Antti Pulkkinen z Goddardova střediska pro vesmírné lety. Vědci budou ověřovat hypotézu, že kytovce mate narušené magnetické pole Země vyvolané nepravidelnostmi ve sluneční aktivitě.

Člověk sice magnetické pole a jeho změny svými smysly nevnímá, ale pro řadu tvorů je to jeden ze základních smyslů, díky nimž přežívají. Orientují se pomocí něj; poznají, kde je sever i další světové strany. Pokud by opravdu mohlo jeho narušení za hromadná uhynutí kytovců, vysvětlovalo by to, proč žádné ze zvířat necítí, že se děje něco špatného – v dané oblasti jsou narušením magnetického pole zkrátka ovlivněna všechna.

Vědecký tým bude pracovat s několika sadami údajů, v nichž budou pátrat po statisticky významných odchylkách. Data IFAW a BOEM o pohybu kytovců experti porovnají s čísly NASA o změnách magnetického pole – a zkusí v nich najít korelaci.

Vědci by rádi dokončili výzkum během léta a v září by měla vyjít studie, která popíše výsledky. Ať už se hypotéza potvrdí, anebo vyvrátí, bude to pro oceánology a mořské biology důležité zjištění. Například v tom, jaký je lidský podíl na těchto úmrtích.

Vydáno pod