Olihně spolu zřejmě komunikují pomocí abecedy na kůži

Olihně a jejich příbuzní z třídy hlavonožců představují pro vědce neustálou výzvu. V řadě ohledů jsou zcela výjimečné – ať už v inteligenci, tak v přizpůsobivosti i fyzických schopnostech.

Oliheň Sepioteuthis lessoniana
Zdroj: Wikimedia Commons

Nyní tchajwanští vědci přišli s další objevem: podle nich některé druhy olihní umí komunikovat pomocí jemných změn v barvě jejich těl. „Vzory na jejich tělech jsou fantastické, úžasné,“ popsal Chuan-Chin Chiao, neurovědec, který se na výzkumu podílel.

Jsou schopné zobrazit na těle pruhy, kroužky, anebo se stanou zcela světlými nebo tmavými. A Chiao se pokouší zjistit, jestli v těchto obrazcích není nějaký kód. Jeho práce nápadně připomíná hlavní hrdiny z filmu Příchozí, kteří se pokoušeli komunikovat s chobotnicovitými mimozemšťany.

Elektřinou do mozku

Že takový výzkum má smysl, popsal již v šedesátých letech dvacátého století biolog B. B. Boycott, který jako první zjistil, že za kontrolu barvy na tělech olihní je zodpovědný mozek zvířete; je tedy jasné, že nad jejich podobou mají sépie kontrolu.

 

Chiao popsal svůj výzkum v lednovém čísle časopisu Journal of Neuroscience. Pomocí elektrod pouštěl do různých oblastí mozku olihně Sepioteuthis lessoniana (české jméno nemá) elektřinu. Tím stimuloval tato místa, zejména tzv. optický lalok. Při pouštění proudu do různých míst vznikaly na olihni nejrůznější vzory.

Například když se stimulovala levá část této oblasti, oliheň změnila barvu na zcela černou. Ale když se stimulovala pravá část, oliheň změnila barvu také na zcela černou. Najít pravidla, podle nichž se tato komunikace řídí, bylo pro vědce velmi složité; některé vzory a barvy byly zastoupeny ve více než jedné oblasti.

Ukázalo se, že je to tím, že různé části na těle mají vlastní centra – jejich ovládání je nezávislé na jiných místech. Tělo tedy funguje jako obrazovka, kam může oliheň promítat různé obrazce – vědci jich napočítali celkem 14. Z nich může tvořit kombinace, podobně jako my lidé tvoříme slova.

Vědecký tým chce ve zkoumání olihně pokračovat až na úroveň jednotlivých neuronů – pak by mohli neurovědci získat přesné informace o tom, co mohou signály znamenat. Výzkum by se měl týkat i pozorování olihní ve volné přírodě, podle jejich chování by se dalo také odvodit, k čemu signály slouží.