Naše civilizace je závislá na palmovém oleji. Šetří náklady, ale přináší i problémy

Palmový olej je klíčovou složkou mnoha výrobků běžné spotřeby. Díky ideálním vlastnostem poptávka po něm v posledních desetiletích stoupá. Ochránci přírody ale upozorňují, že důsledky pro životní prostředí jsou alarmující. Olejové palmy totiž nahrazují původní lesy a přispívají i ke změně klimatu. Koalice proti palmovému oleji proto vyhlásila první únor za den bez této komodity.

Palmový olej – od stromu k popelu
Zdroj: ČTK

Proč je vlastně palmový olej tak často používaný? Olejová palma ho produkuje už po třech letech a po dobu dvaceti let. Je to slípka snášející zlatá vajíčka: nevyžaduje téměř žádnou péči a na sklizeň z osmi hektarů stačí jeden člověk.

Video Je palmový olej špatný?
video

Je palmový olej špatný?

Palmový olej zůstává tuhý při pokojové teplotě, což z něj činí všestrannou komoditu používanou při vaření či v takových potravinách, jako je zmrzlina nebo sušenky. Používá se také v biopalivech, agrochemických látkách, mýdlech, pracích prášcích i kosmetice. Výsledkem je, že poptávka po palmovém oleji od 70. let minulého století neustále roste, což z něj činí vysoce ceněný a výnosný produkt.

„Přestaňte jíst Nutellu, zachraňte planetu.“

Ségolène Royalová

francouzská ministryně životního prostředí

Cena palmového oleje se v posledních deseti letech ztrojnásobila a Indonésii, jeho prvnímu světovému producentovi, zajistila více než šestiprocentní růst. Plocha vysázená těmito palmami se v Indonésii za 20 let zvětšila 27násobně a v roce 2009 činila 7,32 milionu hektarů, uvádějí oficiální údaje. A země chce do roku 2020 produkci palmového oleje zvýšit o více než 60 procent.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Vypalování pralesů decimuje populaci orangutanů

Dá se nahradit?

Palmový olej je klíčovou surovinou v potravinářském a kosmetickém průmyslu, najdeme ho v krmivech i biopalivech, v Asii je používán na vaření stejně jako u nás olej řepkový či slunečnicový. Je možné ho nahradit? Co by to pro nás znamenalo? 

„V průmyslové výrobě potravin se palmový olej používá ze dvou důvodů. V prvním případě plní funkci tzv. strukturního tuku. To znamená, že zajišťuje například tuhost výrobků a zabraňuje hrudkovatění. Druhým důvodem je dobrá tepelná stabilita, díky které nedochází při tepelné úpravě a smažení k nežádoucím změnám,“ vysvětluje doc. Ing. Jiří Brát, CSc., předseda výboru pro zdravotní a sociální politiku Potravinářské komory ČR.

V současné době se často řeší náhrada palmového oleje v potravinách. Přitom samotný palmový olej již představuje náhradu částečně ztužených tuků. Ty byly v potravinách omezeny kvůli vysokému obsahu škodlivých transmastných kyselin. Pokud je palmový olej základem smažení, je možné místo něj využít speciální odrůdy řepkového či slunečnicového oleje.

Jejich pěstování je omezené, byl by potřeba oddělený výkup a zpracování, což je obtížně realizovatelné. Vhodný není ani kokosový tuk pro vysoký podíl nasycených mastných kyselin. Vzhledem k tomu, že palma kokosová má nižší výtěžnost než palma olejná, bylo by nutné zvětšit plochu plantáží. Pomoci nemohou ani živočišné tuky jako sádlo a lůj, protože se jedná o vedlejší produkty výroby masa.

Palmový olej a výživa

Jedním z argumentů proti palmovému oleji je vysoký obsah nasycených mastných kyselin. Ty jsou hlavní složkou také v mléčném tuku, tedy i másle. V současné době opěvovaný kokosový tuk má podíl nasycených mastných kyselin ještě vyšší, než olej palmový.

„Rozhodující je vždy poměr mezi jednotlivými mastnými kyselinami. Pokud je ve složení výrobku uveden palmový olej, neznamená to automaticky špatný produkt. V kombinaci s jinými oleji je výsledný poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin příznivý,“ říká dietoložka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. Použití palmového oleje je podle ní menší zlo, než částečně ztužené tuky.

Podívejte se, jak se za poslední roky mění tvář naší planety:

Je v tom palmový olej sám?

V posledních letech roste nejen spotřeba palmového tuku, ale všech rostlinných olejů. Na vině přitom není jenom Evropa. Ta se v období 2015/2016 podílela na celosvětové spotřebě palmového oleje jen z 11 %. Největšími spotřebiteli jsou asijské země, kde se palma olejná pěstuje a olej z ní je využíván v domácnostech a restauracích stejně jako u nás olej řepkový či slunečnicový.

Důvodem růstu spotřeby v Evropské unii jsou pak převážně biopaliva. Palmový olej pro biopaliva již v Evropské unii předstihl jeho použití ve výrobě potravin a kosmetiky dohromady.

Palmový olej může za úbytek lesů i změnu klimatu

Více než 87 procent palmového oleje bylo vyprodukováno v loňském roce v Indonésii a Malajsii. Z analýzy údajů vydávaných indonéským ministerstvem životního prostředí vyplývá, že od roku 1990 bylo zničeno 31 milionů hektarů místních tropických deštných lesů, což zhruba odpovídá rozloze Německa. Indonésie už také překonala někdejší rekord Brazílie a stala se zemí s nejrychlejší mírou odlesňování.

Ještě na začátku 19. století pokrývaly pralesy 84 procent Indonésie. Roku 2010 už bylo lesem pokryto jen 52 procent této země – nejde však už o pralesy, ale často jen lesy vysázené na místě původního pralesa. Roku 2008 upozornily neziskové organizace, že pokud bude těžba dřeva pokračovat stejně rychle, do 10 let původní prales zmizí úplně. 

Vymírání zvířat

„Jde o jakési soupeření mezi orangutany a palmovým olejem,“ vysvětluje motivaci ochránců zvířat expert na primáty Sri Suci Utami Atmoko z Národní univerzity v Jakartě. Na celém světě je už jen 50 tisíc až 60 tisíc volně žijících orangutanů, z nichž 80 procent se vyskytuje v Indonésii. Ještě horší je situace gibonů, opiček často snadno rozeznatelných podle bílé aureoly kolem hlavy. „Jsou ještě více ohroženy než orangutani,“ zdůrazňuje Francouz Aurélien Brulé, který se v džungli již 15 let věnuje ochraně zvířat.

„Když gibon přijde o svůj les, nemůže se uchýlit do jiného, protože giboni jsou závislí na svém území: nechá se tedy zabít,“ vysvětluje Brulé. „Na Borneu žije na 100 tisíc gibonů. Za 15 nebo 20 let tu však už nebude žádná životaschopná populace,“ dodává.

„Palmový olej sice Indonésii přináší bohatství, ale zároveň s ním i krev,“ uvádí Wirendro Sumargo z organizace Greenpeace v Jakartě.

Produkce palmového oleje způsobuje disproporčně vyšší emise globálních oteplujících plynů než stejná plocha přirozeně zarostlé půdy. Každý hektar určený na výrobu palmového oleje produkuje během 25 let 3750 až 5400 tun oxidu uhličitého.

Olejové palmy také mají méně biomasy než přirozené lesy, které nahrazují, což znamená, že tyto stromy podle neziskové organizace UCS (Union of Concerned Scientists) ukládají mnohem méně oxidu uhličitého z ovzduší. A jakmile palma ukončí svůj produktivní životní cyklus, při její likvidaci se oxid uhličitý opět vrací do atmosféry.