Zvon Zikmund by neměl zvonit, radí experti z ČVUT. Potřebuje nové srdce

„Na základě poznatků doporučujeme, aby se na zvonu Zikmund nezvonilo, dokud nebudou provedeny kontroly a případné úpravy srdce a závěsu,“ uvádí experti, kteří zvon studovali.

Video Zvon Zikmund
video

Srdce zvonu Zikmund bije na jednu stranu více

V červnu roku 2002 se odmlčel slavný zvon Zikmund v chrámu sv. Víta. Téměř půl tuny vážící zlomené srdce prorazilo podlahu z tlustých fošen a zastavilo se až o další podlahu, která bývá pod velkými zvony právě kvůli takovým případům. Tehdy bylo nainstalováno nové srdce, ale současně se objevila hypotéza, že zvonění může poškozovat i zbytek zvonu.

Svědkové hovořili o tom, že při zvonění odpadávalo ze zvonu větší množství kovových šupin. Četnost zvonění byla proto od června 2015 výrazně snížena, aby se zvon Zikmund co nejvíc šetřil a nedošlo k jeho poškození nebo dokonce zničení.

Video Události
video

Vědci z ČVUT zkoumají kondici zvonu Zikmund

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze se proto obrátila na několik renomovaných vědeckých pracovišť: experti měli posoudit stav zvonu Zikmund. Svou pomoc nabídli i pracovníci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Tým odborníků na materiálové inženýrství vedený docentem Janem Sieglem potvrdil, že ke zlomení srdce zvonu v roce 2002 došlo mechanickou únavou. Docent Siegl k tomu uvedl: „Naše výsledky budou využity pro návrh takových opatření, která povedou k minimalizaci rizika poškození zvonu. Hlavním cílem je, aby národní kulturní památka první velikosti, kterou zvon Zikmund je, byla zachována i pro budoucí generace.“

Video Výsledky zkoumání zvonu Zikmund
video

Výsledky zkoumání zvonu Zikmund

Výsledky vědeckého zkoumání

V neděli 11. prosince se uskutečnila samotná měření zvonu. Vědci během nich využili nejmodernější přístroje na to, aby zjistili fyzikální i chemické vlastnosti zvonu, které doposud nebyly známé. Výsledek? Analýza opotřebení ukázala dvě základní věci.

Srdce způsobilo v průběhu provozu značně rozsáhlé a hluboké výtluky na vnitřním povrchu zvonu. Rozdílná délka srdce před rokem 2002 a po něm způsobila rozšíření oblasti výtluků do spodní části zvonu. Deformace pěsti srdce z roku 2002 je relativně velká a vedla ke vzniku ostrých hran na bočních stranách pěsti (obdobně jako v případě srdce z roku 1798). Tyto hrany mohou zvyšovat intenzitu poškození zvonu – prohlubovat a rozšiřovat výtluky.

Experti tedy ve zprávě doporučili: 

  • Vyrobit nové srdce, jehož délka a váha by odpovídala délce a váze srdce z roku 1798.
  • Změnit tvar pěsti srdce (prostorové zaoblení úderné plochy), aby kontaktní plocha tvořila kruh nebo alespoň elipsu (výrazně menších rozměrů než současná podoba úderné plochy přes celou tloušťku pěsti). K tomuto bodu bude patrně potřeba vyjádření kampanologa, odborníka na zvony, do jaké míry lze provést zaoblení, aby se dostatečně zachoval původní (historický) tvar srdce.
  • Změnit závěs srdce tak, aby bylo maximálně zamezeno bočnímu pohybu srdce (mimo rovinu kyvu). Při této úpravě doporučují rovnou zvážit osazení zvonu závěsem, který by v budoucnosti umožňoval snadnější pootočení zvonu.
  • Uvážit změnu způsobu zvonění tak, aby se snížila intenzita úderů srdce do zvonu (bylo by vhodné vynechat rozhoupávání srdce na začátku zvonění, zejména nebude-li změněn způsob závěsu).
  • Za nezbytné opatření považují pravidelné prohlídky stavu zvonu i srdce a průběžnou dokumentaci rozsahu poškození.

Tým docenta Jana Siegla se dlouhodobě věnuje analýzám poruch, studiu degradačních procesů materiálů a fraktografickým analýzám. Jejich výsledky jsou nejen publikovány pro vědeckou komunitu, ale slouží i pro praktické využití v průmyslu.