Písečné bouře nad Blízkým východem nezpůsobila válka. Je to horší, mohou se kdykoliv opakovat

Písečná bouře, která zasáhla v srpnu 2015 Blízký východ, patřila k těm nejničivějším v této oblasti. Lavina prachu a písku byl tak silná, že ukryla celou oblast i před satelity. Způsobila několik úmrtí, tisícovky případů respiračních problémů a zranění. Několik dní nemohla vzlétnout letadla, pro jistotu byly uzavřené i přístavy.

Písečná bouře v Bejrútu
Zdroj: REUTERS Autor: Alia Haju

Tehdy přisuzovali vědci vznik bouře občanské válce v Sýrii – prach měly zvednout operace vojenské techniky a také fakt, že farmáři během války neměli čas na zavlažování polí, z nichž se uvolnil prach. Nejnovější výzkum profesora Elie Bou-Zeida z Princetonu však prokázal, že příčina je jinde. Ale také v lidech.

„Informace o tom, že příčinou bouře byla válka v Sýrii, není podložena žádnými důkazy,“ uvedl Bou-Zeid. Šlo spíše o kombinaci klimatických faktorů a nezvyklého počasí. Zveřejnil své důkazy v práci, která vyšla na začátku ledna 2017 v odborném časopise Environmental Research Letters. Aby mohl své hypotézy potvrdit, analyzoval objem vegetace v oblastech zasažených bouří – ukázalo se, že plocha zeleně byla zcela stejná jako v předchozích letech. Válka tedy nijak nezměnila objem osetých ploch a nemohlo se ani uvolňovat více prachových částic z neobhospodařovaných polí. Naopak – zeleň dokonce pokrývala roku 2015 více než dvojnásobnou plochu než v letech 2007–2010.

 Nečekané změny klimatu

Ani další analýzy teploty, vlhkosti nebo síly a směru větru nevedly k tomu, že by něco z lidské činnosti vedlo ke vzniku nejhorší písečné bouře století. „Simulace ukázaly, že bouře byla výjimečná tím, co jí předcházelo – tedy obrovská vlna horka, která extrémně vysušila půdu nepokrytou zelení. To zvýšilo pravděpodobnost, že bude půda snadněji poškozena erozí.“

Pak už jen stačilo, aby se objevil v této oblasti nezvyklý druh větru: nečekaně se v oblasti stočil, takže dokázal do atmosféry zvednout více prachových částic. Bouře, která takto vznikla, nakonec zasáhla části Sýrie, Libanonu, Turecka, Izraele, Egypta, Jordánska a palestinských území.

Pro vědce, kteří klima v oblasti řeší, je to nesmírně důležitý výzkum. Ukazuje totiž, jak zranitelná oblast bude v budoucnu v důsledku měnících se podmínek, jež zapříčiní globální oteplování. „Kdyby byla příčinou nějaká konkrétní událost způsobená lidmi, bylo by to vlastně dobře – poté, co by skončila, vše by se vrátilo do původního stavu,“ dodal Bou-Zeid. Jenže za bouři může klimatická změna, což může znamenat, že v budoucnosti by podobné podmínky mohly vzniknout opakovaně a podobně ničivé bouře by se mohly opakovat.