Američtí lososi mohou přenášet tasemnice. O objevu českých parazitologů píše i CNN

Parazitologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR objevili v lososech na Aljašce tasemnici, která byla dosud známá pouze z opačné strany Tichého oceánu, ze severoasijského pobřeží – zejména Japonska a Ruska. Přinesli tak první důkaz přirozeného výskytu tohoto parazita i na území Severní Ameriky.

Jedná se o parazitického červa Diphyllobothrium nihonkaiense známého ze severního Tichomořského pobřeží Asie (především Ruska a Japonska). Patří mezi škulovce (Diphyllobothriidea), což jsou tasemnice zejména savců, a někteří zástupci mohou napadat i člověka.

Zdrojem nákazy jsou tichomořští migrující lososi (r. Oncorhynchus), kteří slouží jako druzí mezihostitelé tohoto parazita. Člověk se může nakazit konzumací tepelně nedostatečně upraveného masa pacifických lososů (například sashimi, sushi atd.). U nás nejčastěji konzumovaný Atlantský losos tuto tasemnici nepřenáší.

Parazitolog Roman Kuchta se svým týmem jako první identifikoval tohoto škulovce mimo Asii – na Pacifickém pobřeží Severní Ameriky, kde se migrující tichomořští lososi také vyskytují. A to nejdříve importovaným případem českého turisty, který se nakazil v Britské Kolumbii v Kanadě. „V roce 2012 jsme se s kolegou Mikulášem Orosem z Košického Parazitologického ústavu Slovenské akademie věd vypravili na Aljašku najít larvy tohoto parazita v tichomořských lososech. Podařilo se nám jednoho jedince nalézt a pomocí sekvencí dvou genů jsme jej identifikovali jako D. nihonkaiense,“ popsal ve vědecké publikaci Roman Kuchta první důkaz přirozeného výskytu dospělců i larev této tasemnice na území Severní Ameriky.

Podle studie je pravděpodobné, že většina předchozích případů z této oblasti, identifikovaných jako příbuzný druh D. latum, jsou ve skutečnosti D. nihonkaiense. Výzkum podpořila Grantová agentura České republiky.

„Škulovci v dospělosti žijí v trávicím traktu člověka a způsobují onemocnění zvané difyllobothrióza, ale v drtivé většině případů nám neškodí nebo způsobují jen trávicí potíže jako bolesti břicha či průjem, jak se o tom přesvědčil i ředitel našeho ústavu Julius Lukeš, který je experimentálně nakažen druhem D. latum už 3 roky,“ doplnil Roman Kuchta.