Lidé, kteří žijí u rušných silnic, trpí častěji demencí, ukazuje velká kanadská studie

Studie zveřejněná v odborném časopise Lancet popsala nečekanou souvislost mezi demencí a dopravou. Autoři vycházeli ze vzorku 6,6 milionů lidí.

Podle rozsáhlé práce je demence častější u lidí, kteří žijí do 50 metrů od rušných silnic a křižovatek. Studie však nenašla žádnou souvislost mezi dopravou a Parkinsonovou chorobou ani sklerózou.

Každý desátý případ demence u lidí, kteří žijí u rušných silnic, se dá přisuzovat vystavení vlivům dopravy. Tvrdí to autoři práce, kteří studovali dospělé ve věku 20 až 85 let v kanadském Ontariu. Vědci podklady pro tento výzkum získávali v letech 2001 až 2012, mají tedy rozsáhlý soubor dat. Ten podle nich ukazuje přesvědčivé souvislosti.

Jasná souvislost, ale o čem vypovídá? 

Z tohoto souboru údajů pak dokázali porovnat výskyt nemocí s tím, kde podle poštovního směrovacího čísla dané osoby žijí. A vytvořili jakousi virtuální mapu. Pro účely studie pak vypočítali, jaký je vztah mezi vzdáleností od intenzivní dopravy a demencí. Tvrdí, že jsou prokazatelné úbytek bílé mozkové hmoty a horší poznávací schopnosti.

Video Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru
video

Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru

Drtivá většina (95 procent) osob, které studie popisovala, žije do kilometru od důležité silnice. Polovina jich bydlí jen 200 metrů od takové dopravní tepny. Během doby trvání studie se demence objevila u 243 tisíc lidí, u 31 500 osob propukla Parkinsonova nemoc a u 9250 se projevila roztroušená skleróza.

Zatímco u roztroušené sklerózy ani u Parkinsonovy choroby se žádná korelace se vzdáleností od dopravních tepen neprojevila, u demence byla podle autorů jasně patrná.

Riziko, že demence vznikne, bylo o 7 procent vyšší u lidí žijících do 50 metrů od silnice, o 4 procenta vyšší u osob žijících 50-100 metrů od silnice. O dvě procenta pak byla vyšší u těch, kteří žili 101-200 metrů od silnice. To vše ve srovnání s těmi, kteří žili dál než 200 metrů od rušné komunikace.

Neznámé faktory přinášejí nejistotu

Vědci také popsali, že dlouhodobé vystavení nejčastějším znečišťujícím látkám má prokazatelně vliv na vznik demence. Současně ale zdokumentovali, že nejde o celkový vliv - ve hře tedy musí být ještě další faktory, jež se na vlivu demence podílí.

Jaké, to zatím nedokáží zjistit, ale spekulují o některých dalších škodlivých látkách spojených s dopravou a také o vlivu hluku. „ Naše studie naznačuje, že rušné silnice jsou zdrojem environmentálního stresu, který může vést k vyššímu riziku vzniku demence,“ uvedl hlavní autor studie Dr. Jong Chen z Ontaria.

„Urbanizace a zvyšování počtu populace způsobují, že se lidé dostávají blíže dopravním tepnám; i drobný efekt vystavení znečišťujícím účinkům silnic může znamenat velký celospolečenský zdravotní problém,“ doplnil.

Vědci tvrdí, že je třeba ještě dalšího výzkumu. Zejména o vlivu různých chemikálií, které jsou součástí znečištění z dopravy. Nebyli ale zatím schopni zjistit, jak tato korelace funguje. Je tedy samozřejmě možné i to, že je přesně opačná – například proto, že osoby s demencí mohou vyhledávat místa s lepší dopravní obslužností, která jsou v blízkosti velkých cest.